Název: Jak se vraždí v Čechách

Autor: Luboš Xaver Veselý

Nakladatelství: Darnaus

Rok vydání: 2013, Praha, 240 stran

Chtěli byste se na něco zeptat vězně odsouzeného třeba na dvacet let? Lituje svých činů? Jak snáší výkon trestu? Jak popisuje svůj zločin s odstupem x let nebo trvá stále na své nevinně jako před soudem? Pokud vás napadají podobné otázky a rádi byste nahlédli do mysli odsouzených, je tu pro vás recenze na knihu, která by se vám rozhodně mohla líbit. Autor L. X. Veselý (moderátor, publicista a spisovatel) přišel s neotřelým a zajímavým nápadem vyzpovídat odsouzené vrahy již v roce 2007 – tehdy vyšla kniha s názvem Doživotí. Recenzovaný titul s názvem Jak se vraždí v Čechách je mladší „sestrou“ oné publikace. Formát je jednoduchý: autor knihy klade otázky – odsouzenci odpovídají. Jelikož první kniha, která měla stejný formát, se zaměřila výhradně na doživotně odsouzené, ve volném pokračování se dostalo především na odsouzence s nižšími (ale pořád dlouhodobými) tresty. Autor se ptá jak na rodinné prostředí vybraných vězňů, na jejich postoje a názory, každodenní realitu za mřížemi, tak především i na spáchané zločiny. Kniha je rozdělena na 12 kapitol – v každé je zpovídán jeden vrah (resp. jeden odsouzený za pokus o vraždu). Co je pozitivní, před každou z kapitol nechybí stručné shrnutí názorů a postřehů autora ohledně zpovídané osoby, jenž za celou dobu komunikace s ní nabyl. Co mi naopak trochu chybělo bylo úvodní stručné popsání jednotlivých případů za použití např. rozsudků a zveřejněných klíčových faktů, aby čtenář trochu věděl kdo je zpovídán a nemusel spoléhat na tvrzení vězňů. Toť k formě. Po obsahové stránce je unikátní, že rozhovory umožňují vhled do mysli jednotlivých vězňů a každý si může na základě konfrontace otázek a odpovědí udělat názor např. na jejich osobnost, motivaci, věrohodnost, možnost nápravy…U dvou z nich, kteří svoji vinu, tak jak byla shledána soudem, popírají vám navíc vyvstane otázka, zda skutečně nebyly odsouzeni tak trochu nespravedlivě... Ovšem je nutno mít na paměti, že jde o jejich jednostranná tvrzení a vysvětlení, bez konfrontace s důkazy, i když autor, který měl případy jistě nastudované, je svými otázkami občas rozhodně nešetřil. Každopádně celkově knihu hodnotím jako nadmíru vydařenou a to už jen kvůli samotnému nápadu a jeho určitě pracné realizaci. Osobně jsem knihu zhltnul asi za 3 dny, což o mnohém svědčí.

Hodnocení (1-5 jako ve škole): 1-