Krvelačné bestie - Jacques Vergés

Název: Krvelačné bestie

Autor: Jacques Vergés

Nakladatelství: ART PRESS SERVIS

Rok vydání: 1994, 210 stran

Recenzi francouzského bestselleru, „Krvelačné bestie“, začnu poukázáním na to, že jde o titul vydaný v roce 1992, přeložený do češtiny v roce 1994, tedy jde o knihu již čtvrtstoletí starou. Rovnou však  doplním, že zmínka o  mírné "zaprášenosti" knihy, není rozhodně myšlena negativně. Knize totiž její věk na kráse určitě neubral. Jejím autorem je známý francouzský advokát a spisovatel, Jacques Vergés,  zesnulý v roce 2013. Čtenář v knize nalezne celkem 7 detailně zpracovaných případů sériových vrahů. Prvním z nich je nikdy nedopadený londýnský Jack Rozparovač. Tato kapitola je nejen rekonstrukcí popsaných zločinů, ale je rovněž sondou do historie, kdy je velice zdařile popsána doba konce 19. století v Londýně. Čtenář prostřednictvím textu může téměř až nasát ducha této doby a místa. Podobně pak působí i ostatní kapitoly,  nicméně ta úvodní v tomto směru opravdu excelovala. Tedy první plus! Ještě zpět k  Jacku Rozparovači a první kapitole – v ní samozřejmě nechybí ani uvedení nejznámějších možných pachatelů a teorií. Jako další plus knihy lze zmínit to, že případy jsou zpracovány podrobně a do hloubky. Nejde o žádné strohé výčty, ale o seriózní a komplexní práci s případy. A rovněž lze  uvést, že nejsou u jednotlivých případů přejímány často opakované fámy. Naopak se domnívám, že titul je velice kvalitním zdrojem a z kvalitních zdrojů vycházel. Asi by byla škoda vyjmenovat a prozradit všechny zpracované případy. Prozradím tedy jen to, že velmi povedená mi připadala kapitola o  Albertu DeSalvovi („bostonském škrtiči“),  a že kniha končí případem Jeffrey Dahmera. A to je asi možná jediným jejím nedostatkem..., tedy spíš povzdechem nad knihou. Totiž protože je staršího vydání, nikoho z „mladších“ sériových vrahů nemůže popisovat. Ještě jednu věc bych určitě rád zmínil. Kniha obsahuje hodně postřehů, poznámek, komentářů a názorů autora. Ty možná jednomu přijdou jako velice trefné a druhému možná méně - záleží na hodnocení jednotlivého čtenáře. Jistě jsou však odvážné a jsou v textu velice osvěžující. Mám na mysli poznámky autora týkající se nejen zločinců samotných, ale i širšího dopadu sériových vražd, postřehy uvozující daná období, kdy se činy odehrály a komentáře hodnotící společnost jako celek. Řada z nich pak až provokativně odkazuje na určitou a nepopiratelnou „přitažlivost“ krve a morbidnosti pro lidskou mysl. Zkrátka v knize naleznete mnoho ze samotného autora, tedy další velké plus. Ve výsledku pak výše shrnuté nemůže vést k horšímu hodnocení, než je: 1-. Tak šup do antikvariátů! Neprohloupíte! 

Hodnocení (1-5 jako ve škole): 1-

Komentáře