Jak je možné, že Little spáchal tak obrovské množství vražd, aniž by byl dopaden policií? Tak zprvu za to jistě můžou až směšné tresty za jeho odhalené delikty. Vždyť po dvojím znásilnění z podzimu roku 1984, kdy obě ženy zároveň zmlátil a škrtil (jednu dokonce do bezvědomí), byl odsouzen na ubohých 2 a půl roku odnětí svobody, a to přestože již předtím byl za podobné a mnohé další jiné trestné činy několikrát trestán a zároveň figuroval jako hlavní podezřelý v přápadě dvou vražd z roku 1982. Opravdu těžko pochopitelné a zřejmě i těžko obhajitelné! Jako další faktor, který se podílel na tom, že mohl tak dlouho nerušeně vraždit, je to, že mnohé z vražd byly zprvu posouzeny buď jako úmrtí zaviněné předávkováním nebo jako úmrtí bez blíže zjištěné příčiny, případně jako jiná „náhodná“ úmrtí. Jistě přispěl i fakt, že útočil na prostitutky, drogově a alkoholově závislé či jinak bezprizorní ženy. Jejich zmizení totiž bývá pro policii mnohem obtížněji prošetřitelné, neboť jejich pohřešování je často hlášeno až s velkým zpožděním. Rovněž se dá předpokládat, že objasnit zmizení takových osob bylo pro policii přece jen o něco méně prioritní, než zmizení např. nadějné vysokoškolačky. Neméně pak zapůsobil fakt, že šlo o tzv. „kočovného sériového vraha“, který se přesouval z místa na místo a vraždil po téměř celých Spojených státech amerických v době. A to v době, kdy internet ještě neexistoval či byl později teprve v plenkách. Tím pádem i spolupráce a sdílení informací jednotlivými policejními sbory bylo na mnohem nižší úrovni, než je tomu například dnes. Absenci možnosti použít analýzu DNA snad ani nemusíme s ohledem na období zmiňovat. V neposlední řadě jeho dlouhým 42 letům, po které se mu dařilo unikat spravedlnosti, přispělo to, že některá z těl jeho obětí se podařilo najít až po velice dlouhé době a těla některých zavražděných žen se dokonce doposud nalézt nepodařilo.