Název: Severozápadní jatka II

Autor: František Roček

Nakladatelství: AOS Publishing

Rok vydání: 2016, Praha, 200 stran

Pro tentokrát jsem za předmět recenze zvolil knihu s trochu nevábným názvem Severozápadní jatka II. Možná stejně jako mě i vás napadne, o čem titul s tak podivným názvem a policisty na obalu vůbec je? Pojďme se na to tedy spolu podívat! Autor knihy je novinář a spisovatel, který se věnuje oblasti krimi ( v některých knihách též historii) a to výhradně se zaměřením na severočeský region (hlavně Ústecký kraj). Tomu zůstal věrný i při tvorbě této knihy, na což ostatně odkazuje i v názvu. Z názvu lze rovněž identifikovat, že jde o druhý díl stejnojmenné knihy, která vyšla v roce 2009. Titul je rozdělen na 4 části. První z nich byla pro mě asi nejzajímavější a dle mého názoru určitě nejpovedenější. Dočtete se v ní o několika velice zajímavých případech, v nichž se obžalovaní museli před soudem zpovídat z trestného činu vraždy. Jen zkratkou zmíním, že největší prostor byl věnován vraždě politika R.Housky z roku 2013. Tato podkapitola je hodně detailní a opravdu povedená! Dále jsou zde popsány případy: vraždy seniora, kvůli níž stanul před soudem nesprávný muž a až v průběhu soudního řízení byl zadržen opravdový pachatel, dále příprava vraždy v podání 4 mladistvých pachatelů, těžké ublížení na zdraví s následkem smrti, dvoj-případ, kde vrahem byli otec a syn a konečně známá kauza zdravotní sestry z Rumburku pravomocně zproštěné obžaloby z 6 vražd. Druhá část knihy popisuje dva případy nehod – usmrcení dělníků vlakem a výbuch chemičky. Třetí část knihy se pak věnuje tématu nelegální migrace a čtvrtá palčivému problému především severočeského regionu, a to teroru nepřizpůsobivých občanů a rozšiřování ghett. Třetí část knihy ohledně migrace je patrně nejslabší pasáží. Autor v ní nepodává žádný ucelený náhled na danou problematiku, pouze popisuje pár případů, které zmiňují některé triky a organizaci převaděčů běženců. Nejde však o žádný detailnější rozbor, ale spíše o strohý výčet. O něco vydařenější je pak poslední část, která nastiňuje problematiku ghett a nepřizpůsobivých. Konkrétněji je v ní zmíněný např. fenomén „šroťáků“ nebo chcete-li „kovožroutů“ a sestěhovávání problémových, zejména cikánských, rodin z celé ČR realitními kancelářemi do určitých sídlišť, kde pak trpí starousedlíci a předmětné nemovitosti jsou „vybydlovány“. Autor se problém snaží popsat v souvislostech, nicméně jde o tak složitou a komplexní záležitost, že v rozsahu asi 30 stran to zkrátka nešlo. U této poslední části mi trochu vadilo, že prostor je dán pouze výtkám a hlasu „nespokojených“. Možná by nebylo od věci dát prosto i názorům a myšlenkám ohledně pokusů o řešení. Z celkového pohledu je pro mě kniha velice nevyrovnaná. První část je hodně precizní a výběr případů zajímavý. Navíc má vysokou informační hodnotu, jelikož je psána s využitím nejrelevantnějších zdrojů. Naopak druhou a třetí část bych již podruhé číst nemusel a čtvrtá byla sice zajímavá, ale téma bylo pouze nastíněno, nikoli „vyčerpáno“. Nicméně díky aktuálnosti celé knihy a výborné první části – tzv. „doporučuji s výhradou“.  

Hodnocení (1-5 jako ve škole): 3