Název: Vražedné příběhy z Čech a Moravy

Autor: Vladimír Šindelář

Nakladatelství: Víkend

Rok vydání: 2016, Český Těšín, 230 stran

Máte rádi historii? Máte rádi krimi žánr? Pokud jsou odpovědi na obě otázky (především tu první) kladné, pak mohu s čistým svědomím napsat – knihu doporučuji!  Co kniha výše uvedeného názvu obsahuje? Je v ní celkem třináct kapitol – každá kapitola je samostatným kriminálním příběhem z let 1836 – 1913, který obsahuje minimálně jednu dokonanou vraždu (některé dokonce více). Ve většině případů jde o „běžné“ případy tzv. „vztahových vražd“.  Konkrétně je třeba možné se dočíst například o vraždě bohaté vdovy zločinným spolčením, kde návodcem byly dvě ženy, o bratrovražedné mstě, o pomstě vojína svému veliteli, o otravě hodného syna a pokusu o otravu zbytku rodiny nazlobeným otcem, o vraždě ze žárlivosti a o dalších příbězích s tragickým koncem. Vše je podáno malebným jazykem  a velice napínavě, což je určitě velké plus. Kniha pak jako celek není ani tak zaměřena na kriminalistické, či kriminologické, případně trestně právní aspekty jednotlivých zločinů (míněno ve srovnání s dalšími tituly krimi literatury  faktu, neboť samozřejmě už samotné téma knihy průnik v tomto směru zaručuje). Naopak ale, jak už výše uvedené datování příběhů napovídá, zmíněný titul má spíše historické ladění – tedy nejde jen o spáchané hrdelní zločiny a jejich pachatele, ale rovněž se dozvíte celé příběhy dotčených rodin, včetně dobových souvislostí, dále o vzniku a historii měst, kde se popisované události odehrály, o historických zbraních, nebo například o povolání kata v dané době (ostatně historie katů a zbraní je hlavní parketou autora knihy). Závěrečný verdikt? Kdo má rád historii a nevadí mu „krev“ – určitě doporučuji, kdo raději kriminalistiku – přesto doporučuji, koho však zajímá spíše něco přítomnějšího, hmatatelnějšího, podrobnějšího a v množině spáchaných vražd neobvyklejšího či extrémnějšího – nechť se zkusí raději inspirovat jinou recenzí.

Hodnocení (1-5 jako ve škole): 2-