Než se vrhnu na samotný předmět článku, kterým je žebříček 20 nejdéle aktivních sériových vrahů, asi by bylo lepší vysvětlit, o co mi vůbec šlo. Co jsem porovnával a snažil se zkoumat, které sériové vrahy jsem vzal při tvoření „žebříčku“ v potaz, a které naopak nikoli. (koho teoretické úvahy a „formality“ nezajímají, může samozřejmě hned přeskočit k samotnému „žebříčku“, ale doporučuji přečíst)

V tomto článku jsem se zaměřil na nejdéle aktivní, avšak dopadené sériové vrahy. Tedy zaprvé jsem se vyhnul všem „Zodiacům“, „Jack The Ripperům“, „Jack The Stripperům“, „vrahovi z Long Islandu“ a podobně. To proto, že v jejich případě by šlo převážně o domněnky. Také jsem nezahrnul jeden typ sériových vrahů a to tzv. „anděly smrti“ („angel of death“) či „vrahy z milosti“ („angel of mercy“)– čili zjednodušeně řečeno vrahy z nemocničního prostředí jako byli například Harold Shipman, Donald Harvey, Charles Cullen či Michael Swango a další(v ČR např. Petr Zelenka). Tuto skupinu jsem vynechal, protože odhalení takového vraha (resp. vůbec odhalení, že k vraždám dochází), dopadení a usvědčení je velice náročné (vzpomeňte třeba jen na nedávný případ zdravotní sestry z Rumburka), a proto řada z nich vraždila deset let a více (dokonce všichni výše příkladem zmínění – krom Zelenky) Tedy by tvořili jádro „žebříčku“, což by nebylo dle mého názoru tak zajímavé. Nicméně zmínit jsem je v tomto ohledu musel.

Původně mělo jít jen o strohý seznam pěti či deseti NEJ zakončený tím vrahem, který byl aktivní a tedy unikal spravedlnosti nejdéle. Kraťoučký článeček chtělo by se říct. Ona k takto jednoduché práci svádí kolonka „vražedná aktivita“ či „vražedné období“ („Span of killings“), která je uváděna např. na wikipedii, ale také v mnoha zahraničních webech a publikacích týkajících se sériových vrahů. Jenže, tato kolonka je běžně vyplňována naprosto jednoduchým způsobem bez podrobnějšího zkoumání případu. Pouze na základě data první a poslední vraždy spáchané daným pachatelem. Jenže je doba vražedné aktivity úplně to samé jako rozpětí mezi první a poslední vraždou? Já právě v tom zjednodušení spatřoval problém. Pokud totiž „vražednou aktivitu“ vyjádříme výše uvedeným zjednodušeným způsobem, pak jako déle aktivní sériový vrah „vyjde“pachatel (A), který například v mládí spáchá jednu vraždu, poté je za ní na mnoho let (např. 15) uvězněn, po propuštění v krátkém sledu spáchá jednu, dvě či několik vražd, po kterých je záhy (v řádu měsíců) dopaden a pak už zpravidla odsouzen na doživotí či k trestu smrti. Zatímco pachatel(B), který je (z prespektivy vraha) úspěšnější, spáchá X vražd, uniká policii a děsí veřejnost v rozpětí např.10 let, a až pak je dopaden a odsouzen rovnou k smrti či na doživotí, „vychází“ jako aktivní po kratší dobu.Asi každý cítí mezi modelovým případem A a B rozdíl….a určitou disproporci v tom uvést bez dalšího, že vražedná aktivita pachatele A byla 15 let, zatímco pachatele B pouze 10.

Takže stejně jako jsem nechtěl, aby jádro seznamu činilo pět, deset SV typu „angel of death“, nechtěl jsem ani, aby jádro tvořili SV, recidivisté, kteří strávili převážnou část života za mřížemi za dřívější vraždu (vraždy) a v krátkém mezidobí mezi propuštěním a opětovným uvězněním spáchali nějakou či nějaké další. I přesto, že mezi první a poslední jejich vraždou uplynulo třeba i 30 let. Takže ani tyto jsem nezahrnoval. (Nejznámější takové případy: Peter Kurten – první doložená vražda se stal v roce 1913, poté byl za jiné trestné činy uvězněn na 8 let až do roku 1921, další doložené dokonané vraždy se staly mezi lety 1929 - 1930, dopaden byl v roce 1930; Arthur Showcross – v průběhu roku 1972 zavraždil 2 malé chlapce, za to odsouzen na 25 let, podmínečně propuštěn v roce 1987, poté mezi 1988-1989 zavraždil 12 žen, dopaden v lednu 1990; Jack Unterweger: První spáchaná vražda 1974, za to odsouzen na doživotí, podmínečně propuštěn 1990, poté během necelých 2 let usmrtil minimálně 9 žen, než byl finálně dopaden)