Robert Joe Long

25. 2. 2022

Robert Joe Long – americký sériový vrah, který řádil ve Spojených státech během roku 1984. Na svědomí má 10 brutálních vražd mladých žen, převážně prostitutek. Kromě svých vražedných „radovánek“ ale taky do roku 1984 znásilnil desítky žen a dívek napříč celým státem Florida, a to přímo v jejich domovech. Bobby Long si kvůli sérii znásilnění vysloužil přezdívku Classified Ad Rapist a přítrž jeho vražednému a násilnickému řádění ukončila až dívka jménem Lisa McVey, kterou jednoho dne unesl.

  • Narozen: 14. 10. 1953

  • Zemřel: 23. 5. 2019

  • Stát: USA

  • Počet obětí: 10

  • Unikala: 9 měs.

  • Vražedná aktivita: 1984

  • Přezdívka:"The Classified Ad Rapist"

Bobby Long.png

V tomto článku se budeme věnovat muži, jehož případ je v mnoha ohledech typickým příběhem sériového vraha. Nechybí problematické dětství, včetně toxického rodinné prostředí a šikany ze strany vrstevníků. Rovněž jsou přítomny vrozené dispozice, kdy lze zmínit především genetickou anomálii. Přítomny jsou i úrazy hlavy, což je dalším častým jevem u těchto pachatelů. Typický je v tomto případě i kriminální vývoj, kdy se tento muž přes agresivitu vůči nejbližším propracoval ke znásilňování žen, což eskalovalo až k zločinu nejtěžšímu – vraždám. Přesto je případ tohoto „exempláře“ v některých ohledech přeci jen netradiční. Řeč je především enormní produktivitě, kdy přes relativně krátké „vražedné období“ si tento pachatel stačil připsat na své konto nejméně deset vražd. Největší raritou tohoto případu je pak příběh jeho poslední oběti. Ta totiž díky své duchapřítomnosti nejen, že jej dokázala přesvědčit, aby ji nezabíjel, ale dokonce její zásluhou byl nakonec také dopaden. Jméno dotyčného zní Robert Joe Long.

Classified Ad Rapist.jpg

Robert "Bobby" Joe Long

Klinefelterův syndrom

Robert “Bobby” Joe Long se narodil 14. října roku 1953 v malém městečku s názvem Kenova v hornatém a venkovském státě Západní Virginia. Bobby byl bez nadsázky zvláštní už od svého narození. Narodil se totiž s jedním chromozomem X navíc. Pojďme si to vysvětlit. Každý živočišný druh má svůj specifický počet chromozomů. Chromozomem tu rozumíme jakousi jednotku, která v sobě nese genetickou informaci. Konkrétně u člověka jde o 46 chromozomů po 23 párech. Jeden pár pak patří pohlavním chromozomům, které právě označujeme tím X a Y. Mužské pohlaví je určeno přítomností chromozomu Y a jednoho chromozomu X, kdežto pro ženské pohlaví je charakteristická přítomnost dvou chromozomů X.

Jenže u Bobbyho to bylo trošku jinak. Bobby se totiž narodil se dvěma chromozomy X a jedním chromozomem ypsilon, takže měl chromozomů ne 46, ale rovnou 47. Tahle anomálie se označuje jako Klinefelterův syndrom. Jelikož se jedná vlastně o nadbytek ženského chromozomu X, má tento muž často, ale ne nutně vždy, užší ramena a naopak širší boky. Má také dlouhé končetiny, menší varlata, s čímž se pojí i častá neplodnost, nerostou mu tolik vousy a celkově ochlupení, no a co je pro takového muže asi nejpalčivější problém –⁠ rostou mu prsa. Intelekt přitom ovlivněn není, akorát se mohou ve větší míře vyskytovat problémy s učením a deprese.

Bobby Joe Long.jpg

Bobby Long v dětství

A některé z těchto projevů postihly i Bobbyho. Víme, jak na sebe děti dokáží být zlé, natož vůči spolužákovi, kterému viditelně rostou prsa. Asi je vám tak jasné, že byl Bobby hlavně v pubertě terčem posměšků a šikany ze strany svých vrstevníků. Bobbyho sebevědomí bylo na bodu mrazu a ani v dospělosti, i když měl dávno za sebou plastickou operaci prsou, tomu nebylo jinak. Tolik se styděl za svůj hrudník, že například i plaval v tričku. Tričko ostatně prakticky nikdy neodkládal, protože se bál, že se vždycky najde někdo, kdo ho bude zesměšňovat.

Dětství a dospívání

Ale než se plně přeneseme do Bobbovy dospělosti, musíme si ještě více přiblížit jeho dětství. Bobby se narodil manželům Joeovi a Louettě Longovým, kteří se ale v jeho dvou letech rozvedli. Bobby tak trávil většinu svého dětství a dospívání po boku své dominantní matky na Floridě. Ale zdravý vztah to opravdu nebyl. Bobby totiž až do svých 13 let spal se svou matkou Louettou v jedné posteli. Nutno podotknout, že bydleli v jednopokojovém bytě. Svou matkou těžce pohrdal, protože pracovala v baru, ráda se oblékala vyzývavě a prý si domů často vodila různé muže. Jeho matka to sice zarytě popírala, ale Bobby vždy tvrdil, že byl mnohokrát svědkem sexuálních radovánek své matky s různými muži. Jak by taky ne, když všechno asi probíhalo na jedné posteli.

Právě to značně přispělo k rozvoji Bobbyho nenávisti vůči ženám. Andrej Drbohlav ve své známé knize “Psychologie sériových vrahů” tvrdí, že Louetta Long svého syna Bobbyho nutila dokonce k sexu s ní, ale to jiné zdroje nepotvrzují. Drbohlav taky uvádí, že Bobby svůj vztek na matku ventiloval mučením zvířat, což je příznačná aktivita pro vývoj mnohých sériových vrahů.

Kromě toho ale taky Bobby za svůj život utrpěl hned několik úrazů hlavy, které jsou často spouštěčem různého nežádoucího chování. První takový úraz hlavy se mu stal v 5 letech, kdy spadl z houpačky. Hned rok nato při jízdě na kole hlavou naboural do zaparkovaného auta, což vedlo k otřesu mozku a ztrátě několika zubů. A do třetice hned v sedmi letech spadl pro změnu z poníka přímo na hlavu, což mu způsobilo několikatýdenní malátnost a nevolnost. Je tak velice pravděpodobné, že po třech tak závažných úrazech hlavy u něj tím spíš nastal rozvoj patologického chování.

Ve 13 letech se seznámil se svou budoucí manželkou Cynthií, v některých zdrojích uváděnou jako Cindy. Cynthie ve své výpovědi pro jednu epizodu série I Lived With a Killer uvedla, že se díky němu cítila milovaná a poprvé v životě měla pocit, že má nějakou hodnotu. Pár se vzal v roce 1974 a i přes Bobbyho genetické znevýhodnění se mu podařilo počít dvě děti, syna a dceru.

Bobby a Cynthie.jpg

Svatba Bobbyho Longa a Cynthie "Cindy" v roce 1974

Manželství

Long sice nedokázal dokončit školu, ale našel si práci jako elektrikář a později absolvoval i základní výcvik v armádě. Měl ale problém si práci udržet, a tak se díky rekvalifikačním kurzům dovzdělal a začal pracovat jako rentgenový technik v nemocnici. Co se manželství týče, tak to mu vydrželo pouhých šest let. K jeho konci přispěla další nehoda, která se Longovi udála.

Ještě v roce 1974, tedy když bylo Longovi 21 let, totiž boural na motorce. Málem přišel o nohu a utrpěl natolik závažné zranění hlavy, že musel být několik týdnů hospitalizován v nemocnici. A právě po tomhle v pořadí čtvrtém úrazu se Robert Long úplně změnil. Začaly ho trápit úporné bolesti hlavy a dle Cynthie začal trpět náhlými výbuchy vzteku. Taky mu bytostně vadil zvuk tikajících hodin a nemohl vystát určité vůně, například vůni popcornu. Před tímto úrazem prý byl milujícím otcem a manželem, ale najednou jako když utne. Svoji náhlou agresivitu si začal vybíjet právě na Cynthii, a to jak verbálně, tak fyzicky.

A násilí se zvyšovalo. Jednoho dne Cynthii popadl a praštil jí hlavou o televizi. Cynthie upadla do bezvědomí a z čela se jí řinula krev. Když se probudila, ležela na gauči a Long vedle ní plakal. Omlouval se jí a sliboval jí, že už to nikdy neudělá. Ale sotva v slzách dořekl svou omluvu, jako by znovu obrátil o 180 stupňů a zlověstně pronesl: “Jeď si to čelo nechat zašít, ale jestli jim tam řekneš, co se stalo, tak tě doma zabiju.

Cynthie Long.jpg

Longova exmanželka Cynthie (zdroj @motivzla)

Co taky stojí za zmínku, tak u Longa se během rekonvalescence v nemocnici v roce 1974 objevilo opravdu silné nutkání k sexu. Ač měl sádru a zotavoval se po havárii na lůžku, potřeboval masturbovat 5x denně. Ale úleva se jaksi nedostavovala. Jakmile se dostal ven z nemocnice, vyžadoval sex několikrát denně i po Cynthii. Když byla Cynthie v 7. měsíci těhotenství a čekala jejich společnou dceru, Robert Long jí jednoho dne zbil a znásilnil tak, že se Cynthie dle svých slov bála, že o dítě přijde. Domů jí navíc začal nosit všelijaké záhadné šperky, kterými ji ve světlých chvílích obdarovával. Byl to zkrátka úplně jiný "Bobby", než kterého si Cynthie vzala.

Cynthia tyhle "Bobbyho" výkyvy a násilnosti už nadále nechtěla trpět a v roce 1980 konečně požádala o rozvod, aby ochránila sebe i obě děti. Jakmile se Cynthie s Longem rozvedla, najednou neměl po ruce oběť, na které by se mohl pravidelně sexuálně i fyzicky vybíjet. A právě proto se po roce 1980, kdy proběhl rozvod se Cynthií, začalo Longovo násilnické běsnění stupňovat.

Bobby Joe Long se svými dvěma dětmi.png

Bobby Joe Long se svými dvěma dětmi

Classified Ad Rapist

Co se týče kriminální kariéry Roberta Longa lze uvést, že jí zahájil už v 15 letech, kdy byl poprvé zatčen za pokus o krádež auta. Už v 18 letech byl taky údajně lživě obviněn ze znásilnění, což v něm jen podnítilo nenávist vůči ženám. A po rozvodu v roce 1980 všechno nabralo rychlý spád.

Do roku 1984 terorizovat ženy ve státě Florida násilník, jenž si v médiích získal přezdívku Classified Ad Rapist. Slovní spojení classified ad můžeme do češtiny přeložit jako inzerát v novinách. V 80. letech bylo naprosto běžné, že lidé prodávali použité spotřebiče, nábytek a zboží všeho druhu pomocí inzerátů v novinách. Dnes se čile obchoduje online třeba na Marketplace, ale v minulosti se tak dělo prostřednictvím inzerátů. Dokonce existovala, a někde stále existují, přímo k tomu určená tištěná periodika, jako bylo například periodikum The Penny Saver. To bylo zdarma a lidé se tam snažili udat nejrůznější zboží rozčleněné do příslušných kategorií.

A v tom spočíval modus operandi našeho Classified Ad násilníka. Vybíral si speciálně inzeráty, v nichž lidé prodávali různé spotřebiče nebo nábytek. Zavolal na číslo uvedené u inzerátu, a když telefon zvedla žena, zbystřil. Po hlase vyhodnotil, jestli jde o mladou ženu, a domluvil si schůzku v domě dotyčné, aby se podíval na daný předmět za účelem jeho koupě. Aspoň to si dotyčná měla myslet. Jakmile dorazil do jejího domu a ověřil si, že je tam sama a nemůže ho překvapit žádný naštvaný manžel, vytáhl na nic netušící ženu nůž a provaz. Svoji oběť vždy svázal, brutálně ji znásilnil a následně ji ještě okradl o cennosti v domě. Jednu z obětí, ženu jménem Linda Nuttall, dokonce znásilnil i přes to, že v domě tou dobou byly i její dvě děti.

Linda Nuttall.png

Linda Nuttall, jedna ze znásilněných přeživších obětí Bobbyho Longa (zdroj @motivzla)

Tímto násilníkem a floridským postrachem byl samozřejmě Bobby Joe Long. Prostřednictvím inzerátů se mu v řádu několika let podařilo znásilnit více než 50 žen napříč státem Florida. A tahle jeho děsivá aktivita bohužel nevedla k jeho dopadení. Ženy sice viděly jeho obličej, ale Bobby ničím nevyčníval, a tak identifikace nikam nevedla. Na každou z obětí zpočátku působil přátelsky a prý se dobře vyjadřoval. Tohle svoje řádění navíc započal ještě během manželství se Cynthií. Pamatujete, jak Cynthie čas od času dostala od Bobbyho nějaký ten šperk? Tak si můžete být jistí, že šlo o šperky z domů obětí.

Aktivní sériový vrah v Tampě

Po rozvodu se Cynthií se Bobby přestěhoval z města Hollywood na Floridě do Tampy, města vzdáleného přibližně 430 km. Tampa byla v 80. letech známá jako “hlavní město striptýzu” Spojených států. Koncentrace strip klubů, nevěstinců a všudypřítomných prostitutek na ulicích byla obrovská a Bobby si tak musel připadat jako v ráji. Ne že by si společnost prostitutek užíval, tyhle pracovnice v něm zosobňovaly všechno, co na ženách nenáviděl, a tak se je rozhodl potrestat. Znásilňování mu ale nestačilo. Rozhodl se pro ultimátní trest: vraždu. A konkrétně v roce 1984 zahájil svůj několikaměsíční vražedný teror, kterým děsil všechny obyvatele Tampy.

V noci 10. května roku 1984 se Long projížděl vykřičenými čtvrtěmi Tampy ve svém červeném autě Dodge Magnum z roku 1978, když tu najednou narazil na mladou exotickou tanečnici, která si nechala říkat Lana Long. Tato ani ne 20letá dívka, která původem pocházela z Laosu, si tancem přivydělávala ke svému studiu umění na University of South Florida. Po dokončení studií se chtěla vrátit za svou rodinou do Kalifornie, ale tohle přání se jí bohužel nikdy nesplnilo. Lana neměla auto, a tak toho večera postávala na ulici a snažila si sehnat odvoz. Bohužel pro ni u ní zastavil Bobby ve své červené káře a nabídl jí svezení. A to je naposledy, co byla Lana spatřena živá.

Ngeun Thi “Lana” Long.png

Ngeun Thi “Lana” Long

Tři dny nato, tedy 13. května, objevila skupinka dětí v Hillsborough County v Tampě tělo Lany, které bylo pohozené na poli. Dívka byla nahá, viditelně zbitá, pusu měla zacpanou, ruce měla svázané za zády jedním druhem provazu a kolem krku měla utažený další druh provazu, který jako by imitoval vodítko pro psa.

oběti Lany Long - důkaz.jpg

Provaz nalezený na Longově první oběti

Victim of Robert Long.jpg

Tělo jedné z longovo obětí

Ukázalo se, že pachatel Lanu znásilnil a nohy ji schválně roztáhl co nejvíc od sebe do nepřirozené polohy, aby nálezce ještě více šokoval a aby oběť o to více ponížil. Lana zemřela v důsledku uškrcení. Při ohledání místa činu technici objevili stopy po pneumatikách a postupně zjistili, že jedna z pneumatik se lišila od zbytku těch ostatních. Byla značky Vogue Tyre, přičemž tahle značka vyrábí luxusní pneumatiky na míru, především pro cadillaky. To byl pro kriminalisty důležitý poznatek. Ještě důležitějším zjištěním bylo, že se na oběti našla dost specifická červená nylonová vlákna, která pocházela z koberce. Vyšetřovatelé si byli jisti, že jde o koberec v autě pachatele.

Hned o dva týdny později, 27. května 1984 dopoledne, objevil dělník v Hillsborough County další tělo, tentokrát bělošky. Scéna děsivě připomínala tu předchozí. Podobně jako v případě Lany byla i tato oběť nahá, zbitá, svázaná a znásilněná. Lišila se ale jedna věc. Oběť sice měla provaz kolem krku, ale hrdlo měla navíc i podříznuté. Na místě se našlo i zelené pánské tričko a stejné stopy po pneumatikách. Jelikož u sebe oběť neměla doklady, musela policie o pomoc s identifikací oslovit veřejnost. A přišlo se na to, že obětí je 22letá Michelle Denise Simms, která byla naposledy viděna živá večer předtím na ulici v oblasti Kennedy Boulevard v Tampě.

Michelle Denise “Shelly” Simms.png

 Michelle Denise “Shelly” Simms

Michelle se v Tampě, kde bydlela jen měsíc, živila jako prostitutka, ale původem pocházela z Kalifornie, kde se dokonce účastnila soutěží krásy. Na jejím těle se našly hnědé chlupy a vlasy patřící bělochovi a také stejná červená vlákna jako na těle Lany. Vyšetřovatelům tak bylo jasné, že jde o stejného vraha, a že mají na krku sériového vraha, který bude pravděpodobně vraždit znovu. Do vyšetřování se tak zapojila i FBI, která sestavila vrahův profil.

Pátrání po sériovém vrahovi

Pachatel měl být běloch, kterému je něco přes 20 let a je to manipulativní extrovert a narcis. Pachatel si při vraždách počíná organizovaně a dokáže fungovat ve společnosti. Tvůrci profilu uvedli, že si pachatel udržuje “macho image”, jezdí ve sportovním autě a nedokáže si udržet práci. Nejspíš už bude mít záznam v rejstříku a v dětství týral zvířata. Nepochybně bude sledovat vývoj vyšetřování, a pokud nebude dopaden, bude vraždit dál.

Předpoklad vyšetřovatelů o dalších obětech se bohužel potvrdil hned záhy. 24. června bylo v Hillsborough County nalezeno další tělo mladé bělošky, tentokrát oblečené a ve značném stádiu rozkladu. Zjistilo se, že jde o 22letou Elizabeth Loudenback, která byla pohřešovanáod 8. června.

Elizabeth B. “Liz” Loudenback.png

 Elizabeth B. “Liz” Loudenback

Elizabeth ale nebyla prostitutka. Byla to obyčejná, prý docela plachá dívka, která pracovala u pásu v továrně a občas si do baru zašla na skleničku. Sice byla znásilněná a uškrcená, ale na místě se nenašly žádné provazy. Taky byla oblečená a neživila se prostitucí, takže scéna místa nálezu těla ani typ oběti neodpovídal modu operandi hledaného vraha, takže vyšetřovatelé nějakou dobu podezřívali jejího přítele. Analýza vláken nalezených na místě činu proběhla kvůli zmatkům v laboratoři až později a jaké to bylo překvapení, když se ukázalo, že na sobě Elizabeth měla stejná červená vlákna jako Lana a Michelle.

Čtvrté tělo, opět ve značném stádiu rozkladu, bylo nalezeno 7. října u ranče na hranici oblastí Pasco a Hillsborough County. Oběť byla černoška, což z pachatele v tomto směru činilo výjimečného sériového vraha. Na svém kontě měl tou dobou Asiatku, černošku a dvě bělošky a dle analýzy nalezených vlasů byl sám bělochem. Proč je to tak zvláštní? Obecně totiž platí, že sérioví vrazi si zpravidla vybírají oběti stejné rasy, jako jsou oni sami. Čtvrtá oběť byla pomocí otisků prstů identifikována jako Chanel Devoun Williams,18letá prostitutka, která byla čerstvě propuštěna z vazby, kde se nacházela právě kvůli prostituci. Naposledy byla viděna živá 30. září.

Chanel Devoun Williams.png

Chanel Devoun Williams

Její kalhotky a podprsenka byly rozvěšeny na nedalekém plotě a podobně jako v předchozích případech byla Chanel znásilněna a škrcena. Usmrtila ji ale až střelná rána zezadu do hlavy, což byla pro vyšetřovatele novinka, která je zmátla. Long chtěl zřejmě zmást vyšetřovatele, ale nevěděl, že i na Chanel byla nalezena usvědčující červená vlákna.

Ale nemyslete si, že by se Bobby Joe Long v té době zabýval jen vražděním. Dělal si taky pravidelné výlety do floridského Hollywoodu, kde bydlela jeho exmanželka Cynthie s dětmi, a trávil s nimi čas třeba na pláži nebo v kině. Cynthia se ho jednou zeptala na ty vraždy, které se udály v Tampě, aniž by samozřejmě tušila, že mluví se samotným vrahem. Bobby jí odpověděl, že přesně proto by měla být opatrná a že obecně opatrnosti není nikdy dost. Kdyby tehdy jen věděla…

Vražedná série pokračuje

14. října bylo v pomerančovém háji nazeleno páté tělo, které patřilo známé 28leté drogově závislé prostitutce Karen Beth Dinsfriend. Zápěstí měla svázána červeným šátkem a nohy měla svázané tkaničkami. Ležela na žluté dece, na které bylo nalezeno sperma. I Karen byla zbitá, znásilněná a uškrcená a i na ní byla nalezena stejná červená vlákna jako v předchozích případech.

Karen Beth Dinsfriend.png

Karen Beth Dinsfriend

Média i lidé šíleli, k vyšetřování vražd byli nasazeni doslova všichni detektivové v Tampě, kteří se zabývali těmito typy zločinů, ale k dopadení pachatele nebyli o nic blíž. Měli sice vzorky pneumatik, vzorky spermatu, vlasy a chlupy pachatele a červená vlákna ze všech míst činu, ale stále chybělo to klíčové: jméno pachatele.

Na Halloween roku 1984 našel nějaký nebohý senior v příkopu u silnice US 301 nahé a už mumifikované tělo další dívky. Žádné použitelné vzorky nebyly nalezeny a tělo se podařilo identifikovat až o nějakou dobu později, jen díky informacím od pachatele. Zavražděná se jmenovala Kimberly Kyle Hopps, bylo jí 22 let a na ulici byla známá pod přezdívkou “Sugar”. I ji vrah znásilnil a uškrtil.

Kimberly Kyle Hopps.png

Kimberly Kyle Hopps

A to ještě nikdo nevěděl, kolik těl se najde v listopadu. Během listopadu 1984 se totiž našla těla dalších 4 dívek. První z objevených těl patřilo 18leté prostitutce Virginii Lee Johnson a druhé bylo 21leté tanečnice Kim Marie Swann. Třetí patřilo 21leté servírce Victorii “Vicky” Marii Elliott, která byla pohřešována už od září. Je to o to víc smutné, že Vicky se plánovala vrátit do svého rodného města ve státě Michigan, kde se chtěla stát záchranářkou. Tenhle její sen jí ale překazil Bobby Joe Long. Čtvrtá, v listopadu nalezená obět, respektive už jen její kosterní pozůstatky, pak chronologicky byla vlastně první obětí Longa. Šlo o 20letou prostitutku jménem Artiss Ann Wick, která byla naposledy viděna živá v březnu roku 1984.

Kim Marie Swann.png

Kim Marie Swann

Virginia Lee Johnson.png

Virginia Lee Johnson

Artiss “Ann” Wick.png

Artiss “Ann” Wick

Victoria Marie “Vicky” Elliott.png

Victoria Marie Elliott

Osudová oběť

Tím ale nekončíme. Robert Long stále unikal spravedlnosti a vyšetřování nikam nevedlo. Detektivům nezbývalo než čekat na moment, kdy vrah udělá nějakou zásadní chybu. A Long ji konečně udělal!

3. listopadu roku 1984 Long zaútočil znovu. Vyhlédl si 17letou středoškolačku jménem Lisa McVey, která se ve dvě ráno vracela ze své směny v donut shopu na kole. Bobby Long si jí pravděpodobně musel vytipovat a vypadá to, že ji už párkrát sledoval, ač nebyla jeho typickou obětí. Do karet mu hrálo to, že Lisa se ze své směny vracela v noci, a tak pro něj bylo jednodušší u ní zastavit, namířit na ní zbraní a unést ji ve svém autě. Přesně to ostatně Long udělal. Svázal jí ruce a nohy, kolem hlavy jí zavázal šátek tak, aby nic neviděla, a vydal se s ní do svého bytu.

Jenže nevěděl, že Lisa je jiná než ostatní oběti. Ráda totiž ve svém volném čase sledovala různé pořady s krimi tématikou a navíc byla opravdu inteligentní. Lisa dokázala zachovat v rámci možností klid a spolupracovala. Navíc se jí během jízdy v autě podařilo si trochu posunout šátek, aby alespoň trochu viděla své okolí. Zjistila, že na palubní desce auta je nápis Magnum a že celé auto včetně interiéru je červené. Když auto zastavilo, Bobby Lisu vytáhl a odvedl ji do svého bytu. Lisa si pamatovala, že do bytu vedlo 22 schodů a že schody byly potažené zeleným kobercem. Jenom za nimi zaklaply dveře, následovalo téměř 26 hodinové peklo plné znásilňování.

Lisa ale opravdu nebyla obyčejná dívka. Ač byla samozřejmě strachy bez sebe, se znásilňováním a týráním bohužel už měla zkušenost. A to z domova. Matka Lisy totiž byla alkoholička závislá na drogách. Lisa tak od dětství vystřídala několik pěstounů a ve svých 13 letech byla umístěná ke své babičce, matce její matky, aby se o ní starala. Jenže Lisina babička byla spíše ježibaba. Měla násilnického přítele, kterému dovolovala to, aby malou Lisu sexuálně zneužíval. Dokonce tomu občas přihlížela. Samotná Lisa k tomu řekla následující: “Doma mě sexuálně zneužívali. Přítel mojí babičky mě zneužíval 4 roky a vždycky mi při tom k hlavě přikládal pistoli. To pro mě nebylo nic nového. Jedna špatná situace mě přivedla ke druhé špatné situaci, která mi paradoxně zachránila život. Večer před mým únosem jsem napsala dopis na rozloučenou. A hned večer nato jsem už bojovala o svůj život.

Lisa McVey.jpg

Nebojácná přeživší oběť Lisa McVey, která se po svém hrůzném zážitku stala policistkou (zdroj @motivzla)

Ano, Lisa byla tak zoufalá ze svých rodinných poměrů, z toho, že neměla zastání a že musela snášet zneužívání a týrání, že se rozhodla spáchat sebevraždu. Ale pak přišel onen únos Bobbym Joe Longem. V ten moment si Lisa uvědomila, že nechce zemřít a rozhodla se za svůj život bojovat za každou cenu. Ovšem ne fyzickým bojem, ale svými šedými buňkami mozkovými. Zachovala si chladnou hlavu a snažila se Bobbyho poznat. Vyjadřovala mu svoje sympatie a opakovala mu, že není špatný člověk. Long byl u svých obětí zvyklý na odpor, navíc Lisa nebyla prostitutka, a tak vůči ní pookřál.

Dal jí najíst, umyl jí, vyfoukal jí vlasy a dokonce ji pak nechal ve své koupelně samotnou. Což byla velká chyba, protože Lisa všude možně po umyvadle a záchodové míse rozmístila svoje otisky prstů, aby případně přivedla vyšetřovatele na svoji stopu. I navzdory šátku přes oči se snažila vstřebat co nejvíce informací o tom, kde se nachází. Podařilo se jí osahat Longovo obličej, a tak věděla, že je její únosce muž s knírkem, krátkými vlasy a očima blízko u sebe. Long se dokonce Lise údajně svěřil, že jí nechce ublížit a že tohle dělá jen proto, aby se ženám pomstil za to, jak se k němu během jeho života chovaly.

Lisa opravdu vytasila všechny pomyslné zbraně. I když jí Long stále znásilňoval, nabídla mu, že by mohla být jeho přítelkyně. Taky si vymyslela historku o tom, že má těžce nemocného otce, který potřebuje pravidelně dostávat léky a že se o něj nepostará nikdo jiný než ona. A zabralo to. Je fascinující, že opravdu věděla, jak na něj. Po 24 hodinách utrpení Robert Long naložil Lisu zpátky do auta, zastavil se po cestě pro peníze u bankomatu ATM a po třetí ráno dne 4. listopadu vysadil Lisu na původním místě únosu s tím, ať počká 5 minut, a pak ať si dělá víceméně, co chce. Rozloučil se s ní a odjel.

Spadla klec

Lisa se rozběhla ke svému domovu, kde ale schytala akorát další sodu. I když své babičce a jejímu příteli zoufale opakovala, že byla unesená a znásilněná, ani jeden jí to nevěřil. Mysleli si, že se jen vymlouvá, protože chtěla utéct, a tak jí ještě zbili. Ale eventuálně návrat Lisy, po které už bylo vyhlášené pátrání, nahlásili policii.

Lisa na služebně vypověděla, co se skutečně stalo, a popsala všechny detaily. A že jich bylo nepřeberné množství. Ale vyšetřovatelé z mravnostního samozřejmě nemohli tušit, že Lisiným únoscem je sériový vrah, který už několik měsíců řádil v Tampě. Navíc jí vůbec měli problém věřit, že se stala obětí únosu. Lisa jim podala tolik podrobných informací o únosci, jeho vozidle a bytě, že jim to bohužel znělo jako smyšlená historka. Naštěstí ale Lisu nakonec vyslechl i detektiv jménem Larry Pinkerton. Ten naopak pochopil, že takové množství detailů by si nikdo jen tak nevymyslel a uvědomil si, že Lisa je talentovaná pozorovatelka, ne lhářka. Lisa se taky Larrymu svěřila, že si myslí, že je její únosce právě tím hledaným sériovým vrahem. Forenzní technici z Lisina oblečení odebrali vzorky a poslali je na analýzu do laboratoře. A výsledek analýzy přinesl zásadní zlom.

Na oblečení Lisy se totiž našla stejná červená vlákna jako na tělech obětí hledaného sériového vraha. Lisa překvapeným vyšetřovatelům zopakovala, že měl její únosce červený koberec v autě a že na palubní desce byl nápis Magnum. Policie tak začala prověřovat majitele automobilů Dodge Magnum, kterých bylo tou dobou ve státě Florida kolem 500. Zjistili, že jen model Dodge Magnum z roku 1978 měl na palubní desce nápis Magnum, což jim pomohlo zúžit celkový počet vlastníků automobilů. Potom vzali seznam jmen z registru vozidel a jména porovnali se záznamy o výběrech z onoho konkrétního bankomatu ATM ve tři ráno dne 4. listopadu v Tampě. A heuréka! Sedělo jediné jméno. Robert Joe Long.

Dodge Magnum, ročník 1978.jpg

Automobil Dodge Magnum, ročník 1978 (zdroj @motivzla)

Lise následně ukázali jeho fotku a ona okamžitě potvrdila, že jde o jejího únosce. Policie pak začala Longa nepřetržitě sledovat. 16. listopadu si nic netušící zašel do kina a nechal svoje vozidlo bez dohledu. Policisté nemeškali a prohlédli všechny pneumatiky, protože stopy pneumatik na místech činu byly dost specifické. Jedna z pneumatik se lišila od ostatních a jejím výrobcem byla společnost Vogue Tyre. A přesně takovou pneumatiku měl Long na svém Dodge Magnum, takže nebylo pochyb, že mají toho pravého. Jakmile se Long vrátil z kina, zásahová jednotka se dala do pohybu, zatkla ho a byl předveden k výslechu.

Další analýza potvrdila, že červená vlákna, která byla nalezena na téměř všech obětech, skutečně pocházela z koberce v Longově autě. Kromě toho jej usvědčila i DNA nalezená na některých místech činu. Důkazy mluvily jasně, Bobby Joe Long je sériový vrah.

Bobby Joe Long.png

Bobby Joe Long po svém zatčení

Long v rukou vyšetřovatelů

Long sice nejdříve zapíral, ale ve světle důkazů se při výslechu přiznal k sérii vražd a k únosu a znásilnění Lisy McVey. S úsměvem pronesl: “Dobře, dostali jste mě. Ano, zabil jsem je. Všechny, co máte v těch papírech. Je to moje práce. U Lisy jsem hned, jak jsem ji pustil, věděl, že to bude jen otázka času. Ani jsem jí neřekl, ať nechodí na policii a tak. Bylo mi to jedno a chtěl jsem s tím už přestat. Jsem nemocný.” Přepis jeho přiznání zabral 45 stran.

Long taky prozradil, že je přízrakem známým jako Classified Ad Rapist, který dlouhé roky znásilňoval ženy v jejich domovech. Dle svých slov všem těm znásilněným ženám vlastně prokázal laskavost, protože jejich sexuální životy s manželi stály za starou belu. Podle Longa si to znásilnění pár jeho obětí doslova užívalo. Taky tvrdil, že kdyby nezačal vraždit, nikdy by ho policisté nedopadli. Navíc ho bavilo sledovat průběh vyšetřování a rád se v novinách dočetl něco o svých obětech. Je tak jasné, že s Longovo zatčením spadl kámen ze srdce celé Floridě.

Odsouzení

V dubnu roku 1985 byl usvědčený vrah odsouzen k trestu smrti za vraždu Virginie Johnson. Měl být popraven na elektrickém křesle. 24. září 1985 se pak v rámci dohody během dalšího soudního procesu přiznal k 8 z celkových 10 vražd a taky k únosu a znásilnění Lisy McVey. Za vraždu Michelle Simms si vysloužil druhý trest smrti a k tomu v součtu 34 doživotních trestů. Za celou dobu neprojevil žádné emoce, žádnou lítost, nic. Jediný moment, kdy se projevilo jeho pravé já, nastal při jeho odchodu ze soudní síně, kdy zničehonic plivl na kameru, která ho snímala.

Jeho obhájci se snažili porotu obměkčit tím, že Long v minulosti utrpěl četná zranění hlavy a mozku, navíc trpěl Klinefelterovým syndromem, a tím pádem nemohl za svoje chování. Tahle argumentace, byť podpořená i několika psychiatry, ale samozřejmě nikoho nepřesvědčila. Navíc sám Long přiznal, že moc dobře věděl, co dělá. Tým obhájců pak přišel s tvrzením, že obžalovaný je tak jedinečný, že by neměl být uvězněn a popraven, nýbrž že by měl být zkoumán. Narativ byl jasný: udělat z Longa vzácného jedince.

Podle nezávislých znalců měl ale Long kvůli nadbytečnému “ženskému” chromozomu X křehké ego a o to více dominantní se snažil být vůči ženám. Všechny ty vraždy a znásilnění sloužily jen k tomu, aby se utvrdil ve svojí mužnosti. Nikdy se nesmířil se svou genetickou výbavou, nikdy se nesmířil s tím, jaká byla jeho matka, a opakované úrazy hlavy jeho stavu také nepomohly. Vyžíval se v zastrašování a ponižování svých obětí a podle psychiatrů povolaných obžalobou trpěl disociální poruchou osobnosti, která je u sériových vrahů takový evergreen. Člověk, který trpí touto poruchou, ignoruje společenská pravidla, vlastně je mu všechno jedno. Obzvlášť pocity ostatních ho nezajímají. Necítí vinu, má násilnické sklony a páchá trestnou činnost. Long taky trpěl epilepsií a jeho přístup k obětem ukazoval, že byl i sexuálním sadistou. Všechny ženy byly děvky, které si zasloužily zemřít.

Andrej Drbohlav řadí Bobbyho Joe Longa mezi tzv. vrahy ze žádostivosti (v angličtině lust killers). To znamená, že takový jedinec vraždí primárně pro svoje sexuální uspokojení a má potěchu z toho, že oběti působí bolest. Navenek ale dokáže působit normálně, a proto je tak nebezpečný pro společnost.

Long se během následujících let snažil opakovaně odvolávat proti rozsudku, protože za žádnou cenu nechtěl být popraven smrtící injekcí, která nahradila elektrické křeslo a která je dle jeho obhájců krutým a neobvyklým způsobem smrti. Argumentoval, že jelikož má epilepsii, mohla by v něm poprava vyvolat záchvat. Tohle samozřejmě vůbec nikoho nezajímalo. Jediné, čeho dosáhl, je, že ještě o to více rozzuřil rodiny obětí.

Bobby Joe Long byl nakonec po 34 letech čekání popraven smrtící injekcí, a to dne 23. května 2019 ve Florida State Prison. Žádná poslední slova neměl a za 12 minut bylo hotovo. Kdo si ale nenechal ujít jeho popravu, byly rodiny obětí a přímo dvě z jeho obětí. Linda Nuttall, kterou kdysi znásilnil v jejím domě, i když tam byly její dvě děti, a Lisa McVey.

Bobby Joe Long 2019.jpg

Robert Joe Long v roce 2019 (zdroj IG @mozivzla)

Ta se svěřila, že při sledování popravy cítila obrovskou úlevu. Nejen pro sebe, ale i pro rodiny obětí. Sama dlouhé roky trpěla posttraumatickou stresovou poruchou, ale prý Longovi eventuálně odpustila, aby mohla konečně žít. Chtěla ale sedět v první řadě a vidět ho umírat. Lisa McVey se nyní jmenuje Lisa McVey Noland, je jí 55 let a už od 90. letech pracuje u policie v Hillsborough County. Právě její zkušenost s Bobbym Joe Longem ji přiměla ke vstupu do policejních řad. Nyní pracuje jako zástupkyně šerifa a zabývá se mravnostními a sexuálními trestnými činy. Také se snaží pomáhat dětem na škole Davidson Middle School, kde už několik let dozoruje.

Neuvěřitelný příběh Lisy McVey se dočkal svého filmového zpracování v roce 2018. Televizní film se jmenuje Věřte mi: Únos Lisy McVeyové a na Netflixu byl uveden v roce 2021, takže se na něj můžete podívat i vy. Objevila se v něm navíc samotná Lisa. Na ČSFD má film 82 %, takže si ho určitě nenechte ujít, pokud se chcete s inspirativním příběhem Lisy více seznámit.

Autorkou článku je Markéta Holá, která příběh zpracovala ve svém podcastu Motiv zla. V podcastu najdete i autentické zvukové nahrávky hlavních aktérů.

logo motiv zla.png

DALŠÍ FOTOGRAFIE

To play, press and hold the enter key. To stop, release the enter key.

press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom
press to zoom
  • Facebook
  • Instagram

Copyright © 2009 - 2022 serialkillers.cz

Po plagiátech je aktivně pátráno!

Komentáře