John Wayne Gacy

9. 11. 2009

John Wayne Gacy - americký sexuální sériový vrah, který usmrtil nejméně 33 mladých mužů. Své oběti lákal na alkohol a drogy. Když uspěl, získával převahu tím, čemu říkal „trik s pouty“. Bylo to prosté – předváděl, jak šikovně umí uniknout ze zacvaknutých pout, a když si to jiní chtěli vyzkoušet po něm, jednoduše už v želízkách zůstali, vydáni jemu napospas. Následně přivazoval své oběti k jakémusi mučícímu stolu, kde je nakonec uškrtil nebo zardousil. Jejich ostatky pak ve většině případů zakopal ve sklepě svého domu.

  • Narozen: 17. 3. 1942

  • Zemřel: 10. 5. 1994

  • Země: USA

  • Počet obětí: 33+

  • Unikal: 6 let

  • Vražedná aktivita: 1972 - 1978

  • Přezdívka: "Klaun zabiják"

John Wayne Michael Gacy se narodil 17. března 1942. Byl druhým ze tří dětí Marion a Johna Stanleye Gacyových. Měl sestry Joanne, ta byla o dva roky starší, a Karen, ta zas o dva roky mladší. Johnova matka, Marion Elaine Gacy, byla decentní žena, která se živila jako lékárnice. Otcem byl John Stanley Gacy. Šlo naopak o vznětlivého a agresivního člověka, který mohl vybuchnout kdykoli a bez varování. Své děti pravidelně trestal a také často pil.

  

Přibližně v pěti letech začal John junior dostávat záchvaty, během nichž bez zjevné příčiny upadal do bezvědomí. Lékaři nebyli schopni stanovit diagnózu, proto doporučovali zvýšenou opatrnost a předepisovali velké množství barbiturátů spolu s přípravky proti záchvatům. Chlapec léky užíval často a velmi dlouho. Jeho stavu však nepomohly, spíše naopak. Malý John začal trpět nespavostí, závratěmi, přechodnou nervozitou, trápily ho časté migrény, nevolnost, zvracení a zácpa. Johnův otec neměl pro chlapcovy záchvaty pochopení, a považoval je za simulování ve snaze vyhnout se školním a jiným povinnostem. Postupem času se malý Gacy stal závislý na utišujících lécích, které mu matka, ve snaze co nejlépe se o něho postarat, dávala. Jeho otec se začal synovi posmívat, že je „mámin mazánek“, a dokonce mu řekl, že z něho roste „buzerant“. Svůj posměch rád kořenil oslovováním chlapce slovem „he-she“ (on-ona). John Gacy starší také za trest v opilosti zastřelil pejska, kterého syn dostal. Když ho malý John našel, z pohřební síně ukradl nějaké květiny a sám mrtvého pejska pochoval. Teprve když bylo Johnovi deset let, stanovili lékaři konečně diagnózu: forma motorické epilepsie.

John Wayne tvrdil, že se v devíti letech stal objektem sexuálního zneužívání ze strany jistého rodinného přítele, který ho občas bral na projížďky v nákladním autě. Výlety vždy končily lechtáním a „kamarádským“ zápolením, při kterém muž nakonec sevřel chlapcovu hlavu mezi svými stehny. John si uvědomoval, že je zneužíván, bál se však svěřit otci.

 

Kolem jedenáctého roku života Gacy ukradl kus matčina spodního prádla, a později v jeho posteli našla svoje kalhotky i mladší sestra Karen. John dostal od otce obvyklý výprask. Matka mu však dovolila nosit dívčí kalhotky do školy pod oblečením. Když se na to po letech Gacyho ptali, sdělil, že neužíval dámské spodní prádlo ze "sexuálních důvodů". Prý mu prostě vyhovoval jeho dotek a vůně.

John Wayne Gacy byl po celý život velkým dříčem a podnikavcem. Už ve čtrnácti letech se po návratu ze školy ujímal různých prací, jako rozvozu novin, doručování potravin do místního obchodu, doma pomáhal matce malovat byt, vykonával doma většinu ostatních prací, na výbornou plnil školní domácí úkoly a přivydělával si jako skladník. Vše dělal proto, aby se zavděčil svému otci, pro kterého to stejně nebylo dost.

Na střední škole pak Gacy sestavil tým civilní obrany. Sám si jako organizátor přidělil hodnost kapitána. Na palubní desce svého auta měl připevněné modré blikající světlo, nosil uniformu podobnou policejní a pokaždé vyjížděl k požárům nebo dopravním nehodám.

Začal též pracovat pro jistého kandidáta do zastupitelstva pro 45. městský obvod Chicaga, což byl pro mladého muže náročný a zodpovědný úkol. I za tento úspěch nečekala Johna od otce pochvala, ale výroky typu : „politici jsou bezcharakterní lháři a ty jsi ťulpas, že děláš zadarmo“.

John Wayne Gacy se k tomu později po odsouzení vyjádřil takto: „Táta vždycky říkal, že jsem hloupý a že ničeho nedosáhnu, takže když jsem se do něčeho dal, dělal jsem to na 100 procent. Umínil jsem si, že budu vykonávat pořádně každou práci. Proto jsem se pustil do politiky a do sociální činnosti, a třebaže mi bylo jen jednadvacet nebo snad třiadvacet let, vyznamenali mne ve Springfieldu v Illinois jako Muže roku. Tam jsem rozjel řadu různých projektů.“  Mladý John Wayne Gacy se neomezil jen na politickou činnost. Pracoval ve prospěch místního katolického kostela, kde vždy ochotně přiložil ruku k dílu. Prováděl různé opravy, vyzvedával starší lidi a rozvážel je po bohoslužbách domů, vyřizoval pro ně nákupy a doručoval jim je.

John Wayne Gacy v mládí

V roce 1962 John po jedné hádce s otcem oznámil matce, že si jede nafouknout pneumatiky u svého auta a beze slova zmizel na celé tři měsíce. Vydal se do Las Vegas, kde si obstaral práci řidiče pro márnici Palm Mortuary a nemocnici Memorial Park. Brzy toho však musel nechat, protože se ukázalo, že na práci řidiče je příliš mladý. Přeřadili ho však na jinou práci v márnici.

Po jeho zatčení se spekulovalo, zda se neoddával svým sexuálním choutkám již v márnici. To však Gacy zcela odmítl: „Dostal jsem práci v márnici Palm Mortuary, to znamená svézt večer ze všech nemocnic zemřelé spolu s jejich věcmi. Pracoval jsem pouze noční směny a neměl jsem s mrtvými těly nic společného. Všechny ty řeči, že jsem údajně s mrtvolami spal nebo měl s nimi sex, jsou obyčejnou snůškou lží. Já jsem sice v márnici přespával, ale vůbec ne v balzamovací místnosti. Teda… zní to, jako že jsem spal přímo u nich. Jenomže já nikdy nelezl do žádné rakve, vůbec nic takového (smích). To je samo o osobě směšné. A kromě toho, mrtvý vás neobtěžuje, to živých se musíte bát.

Ředitel ústavu si však všiml určitého podezřelého chování a uvědomil policii. Gacy brzy poté zaměstnání opustil. Navíc po jeho zatčení vyšetřovatelé stanovili, že John Gacy trpí nekrofilií. Míval totiž sex s oběťmi nejen předtím, než je zavraždil, ale i po jejich smrti. Někdy s těly obětí spal ještě den nebo dva po smrti. Neexistuje však důkaz, že se jeho nekrofilie projevovala už v době, kdy pracoval v márnici.

Někdy kolem roku 1963 se Gacy opět vrátil do Chicaga, kde začal pracovat jako stážista obuvnické firmy Nunn Bush. Práce mu velmi šla a tak se brzy stal vedoucím celého oddělení ve velkém Robinsonově nákupním středisku ve Spriengfieldu. Ve stejné době též vstoupil do sdružení Jaycees- Junior Chamber of Commerce. Již v dubnu 1964 se stal klíčovou osobností měsíce tohoto sdružení.

V roce 1964 se též seznámil s Marlynn Myersovou, která pracovala také v obchodním domě Robinson. Začali spolu chodit a už v září 1964 se s Marlynn oženil. Úspěchy se množily dál. Roku 1966 byl John jmenován prvním místopředsedou organizace Jaycees, vzápětí nejúspěšnějším členem roku v této oblasti a třetím nejlepším členem ve státě. Stejného roku se jim s manželkou narodilo první dítě, chlapeček Michael. O rok a měsíc později pak Marlynn Gacy porodila dceru Christie. Tchán též svěřil Johnovi vedení tří filiálek KFC ve Waterloo. „Odešel jsem do Waterloo v Iowě,“ vzpomíná Gacy, „kde jsem byl oceněn jako Muž roku. Kromě práce na plný úvazek jsem působil jako organizátor pro Jaycees a zajišťoval jsem nábory nových členů. Je pravda, že jsem přitom používal i nějakou pornografii a taky jsme mívali živá vystoupení, jenže tímhle způsobem se znásobil počet členů pobočky ze 150 na 400.

Poslední Gacyho "úspěch" - fotografie s první dámou USA Rosalynn Carter (rok 1978)

Vše bylo v pořádku až do jara 1968. Toho roku byl Gacy souzen místním obvodním soudem za údajný pohlavní styk s nezletilým Donaldem Voorheesem. Vyšlo najevo, že jednoho večera jel autem, když na něho zavolal jakýsi mladík: „Hej, pane Gacy!“. Mladík byl synem jednoho z kolegů z Jaycees. Gacy zastavil a nabídl mu svezení. Cestou se jakoby mimochodem zmínil o některých pornografických filmech, které už pár členů Jaycees údajně znalo. Don řekl, že nikdy nic takového neviděl, což byla voda na Gacyho mlýn. Marlynn nebyla doma, měl tedy dům sám pro sebe, a proto pozval Dona na návštěvu. V domě spolu něco vypili a posléze došlo po určitém přemlouvání ke vzájemnému orálnímu sexu. Od toho večera se spolu sešli ještě několikrát. Gacy ovšem tvrdil, že jejich poměr byl na Donovu žádost, a že mladík dostal pokaždé peníze. Mladík však dostal po určité době „vztahu“ strach a vše prozradil. Vzápětí se do Gacyho domu dostavila policie. Při prohlídce bytu našli policisté pornografické videokazety homosexuální tématiky převážně s orálním sexem a Gacy byl obviněn. Voorhees tvrdil, že se ho Gacy zmocnil násilím, ten to však vehementně popíral.

Celý případ se tím pádem dostal před velkou porotu. U soudu vyšlo najevo, že koncem srpna předešlého roku byl do Gacyho bytu pozván šestnáctiletý mladík Edward Lynch, jinak zaměstnanec jedné z jeho filiálek. Gacyho manželka tehdy nebyla doma a on šel s Lynchem do suterénu. Něco vypili a potom hráli kulečník. Gacy navrhl, aby poražený v každém kole poskytl vítězi orální sex. Lynch souhlasil a Gacy se postaral o svoje vítězství v nejbližším kole. Zaskočený Lynch nevěděl, co má dělat, když šéf trval na své výhře, až po chvíli dohadování odešli do pokoje a koukali se na video. U něho se Gacy vzrušil, vytáhl nůž a nařídil Lynchovi, aby s ním šel do ložnice. Vyděšený mladík se pokusil utéct, vznikla z toho tahanice a Lynch byl při ní na několika místech pořezán. Gacy se vzápětí uklidnil, a dokonce se Lynchovi omluvil, trval však na tom, aby se spolu dívali ještě na jiné video. Mladík se sice zdráhal, ale souhlasil, protože se Gacyho bál, a kromě toho nechtěl přijít o práci.

Jakmile se situace uklidnila, vytáhl Gacy visací zámek a řetěz. Přitom Lynchovi sdělil, že by ho rád připoutal. Vyjevený mládence byl opět nucen souhlasit. Gacy ho tedy spoutal a pak se pokusil sednout si na něj, ale Lynch kladl odpor a tak ho Gacy začal škrtit. Škrtil ho do té míry, že mládenec ztratil na pár vteřin vědomí. Ovšem stejně jako před chvílí při nešťastném incidentu s nožem se Gacy i tentokrát v poslední chvíli vzpamatoval. Znovu se mládenci omlouval, rozvázal ho a odvezl domů. Cestou ho ujišťoval, že všechno bude zase dobré. O pár dní později byl Lynch z práce propuštěn.

Když tohle všechno zaznělo před velkou porotou, obviněný trval na tom, že Lynch se všemi sexuálními praktikami souhlasil a že většinu těchto hrátek vyvolal sám. Sám navrhl, že dobrovolně podstoupí test na detektoru lži, aby dokázal rodině i přátelům svoji nevinu. Skutečně byly provedeny dvě zkoušky, obě však dopadly v jeho neprospěch.

V průběhu vyšetřování se přihlásili další svědkové, kteří přestali mít strach. Mezi nimi sedmnáctiletý Richard Westphal. Vyšetřovatelům oznámil, že pro Gacyho pracoval, a že jeho zaměstnavatel s ním poměrně často hrával kulečník a odměnou za vítězství měl být orální sex, což mladík odmítal. Gacy měl údajně nutit svou ženu Marlynn, aby se s Westphalem, který byl do té doby panic, vyspala. K tomu opravdu došlo, načež do pokoje vstoupil Gacy a prohlásil, že teď mu mládenec „dluží číslo“.

Soud tedy nařídil před zahájením přelíčení psychiatrické vyšetření za účelem získání odborného lékařského posudku. Lékaři po sedmnáctidenním pozorování nezjistili kromě fyzické nadváhy žádnou anomálii.

Podle jednoho z psychiatrů pověřených případem se Gacy vyznačoval naprostým odmítáním jakékoli odpovědnosti za cokoli, co v jeho životě proběhlo špatně. Na každé obvinění uměl nalézt omluvu, překrucoval pravdu a vlastní svéhlavé jednání zdůvodňoval tak, aby ze sebe setřásl vinu. Odmítal všechna obvinění a tvrdošíjně se snažil najít způsob, jak se postavit do lepšího světla. Ve svém posudku uvedl, že Gacy nepociťoval výčitky za spáchané skutky a pokračoval: „Jedná se o asociální osobnost, což je diagnostický termín označující jedince, kteří jsou v zásadě nepřizpůsobiví a jejichž způsob jednání je opakovaně dostává do konfliktu se společností… Takové skupině lidí nemůže pomoci žádná dosud známá léčebná terapie, protože postrádají schopnost poučit se ze svých zkušeností.

Soudce nakonec Johna Gacyho odsoudil k deseti letům vězení v Anamose ve státě Iowa. Ještě téhož dne podala jeho manželka Marlynn žádost o rozvod. Gacy už svou ženu ani děti nikdy neviděl.

J. W. Gacy "mugshot" (rok 1968)

Ve vězení se Gacy opět proměnil ve vzorného, pracovitého a aktivního. Zdárně absolvoval zkoušky k získání diplomu na střední škole, získal zápočty z vysokoškolského studia v oboru psychologie, poctivě pracoval jako šéfkuchař ve vězeňské kuchyni, podal návrh na zbudování minigolfu pro vězně. I ve vězení se pak přidal k organizaci Jaycees a během 18 měsíců zvýšil počet členů z 50 na 650! O Vánocích roku 1969 zemřel Gacyho otec. Gacy žádal o "dovolenku" z trestu, aby se mohl zúčastnit jeho pohřbu, ale povolení nedostal. Zamítnuta byla rovněž jeho žádost o podmínečné propuštění, kterou podal pár měsíců předtím.

 

Nicméně John Wayne Gacy se díky svému dobrému chování ve vězení přeci jen dřívějšího propuštění dočkal. Za mřížemi si odseděl pouze osmnáct měsíců z onoho desetiletého trestu a 18. června 1970 byl podmínečně propuštěn. 19. října 1971 pak dokonce skončil dohled spojený s podmínečným propuštěním a Gacyho trest byl zahlazen (a to i přes 2 napadení popsané v následujících odstavcích!).

Po propuštění na svobodu se Gacy vrátil zpět do Chicaga, kde si našel práci kuchaře v restauraci „U Bruna“. Tam přišel do styku s členy hokejového týmu Blackl Hawks a také s řadou policistů. S některými se dokonce i spřátelil. Po pouhých osmi měsících pobytu na svobodě se devětadvacetiletý Gacy opět pokusil vynutit si sex, když přibral do svého auta jistého mladíka. Později samozřejmě opět tvrdil, že mu mladík sám sexuální služby nabízel. Gacyho nicméně zatkla policie a obvinila ze sexuálního obtěžování. Poškozený se však nedostavil k soudu, a tak byl případ odložen.

 

V listopadu 1970 se Gacy seznámil s mladým mužem jménem Mickel Reed a po krátké době spolu založili jakousi měnší firmu. Firma začala vzkvétat a Gacy si koupil s matkou dům na West Summerdale Avenue v Des Plaines. Do domu se též nastěhoval Mickel Reed a ještě bývalý spolupracovník z restaurace U Bruna, jistý Roger.

Když byl jednoho večera Gacy s Reedem ve své garáži, udeřil ho znenadání kladivem do hlavy. Otřesený mladík krvácel, ale vzpamatoval se a začal se bránit. Jakmile viděl, že Gacy opět zvedá kladivo k dalšímu úderu, nastavil ruku a ráně se ubránil. To Gacyho uklidnilo a rázem se začal omlouvat. Reed však již na nic nečekal a i s Rogerem opustili dům.

John Wayne Gacy

John Wayne Gacy tvrdil, že se první vraždy dopustil na Nový rok 1972. Tehdy mu bylo třicet let a byl se svou matkou na rodinné oslavě. Na oslavě toho hodně vypil a když se začal nudit, nasedl do auta a odjel. „Jenom jsem se jel projet,“ sdělil později policii. Při projížďce spatřil na autobusové zastávce světlovlasého mladíka, na kterého sám vzpomíná jako na „chlapce od autobusu“. Mladík se jmenoval Tim McCoy a byl z Omahy. Gacy ho pozval k sobě domů, kde spolu pili a snědli nějaké sendviče. Následoval sex. Podle Gacyho výpovědi, kterou není možné ověřit, si poté oba šli lehnout do různých pokojů. Když se Gacy náhle probudil, zjistil, že k němu mladík kráčí s nožem. Prohlásil, že následovala šarvátka, při níž mládenec upadl na nůž a probodl se. Při druhé verzi téhož příběhu tvrdil, že se mladík nebránil, že spíš působil překvapeně. Jakmile prý Gacy chňapl po noži, který Tim držel, řízl se náhodně na levém předloktí a cítil, že v něm cosi narůstá „jako síla od konečků prstů na noze až po mozek“. Pak prý nůž vrazil Timovi do hrudi. „Když bylo po všem, podíval jsem se dolů na kalhoty, ve kterých jsem šel do postele,“ řekl Gacy. „Byly potřísněny krví, ale taky ještě něčím jiným. Během toho potýkání jsem totiž zažil mocné sexuální uvolnění.

Poté prý otřel krev, odtáhl tělo do kumbálu v chodbě, kde otevřel poklop a strčil mrtvého do nevelkého prostoru pod podlahou.

Za šest měsíců, 22. června 1972, se Gacy dostal již poněkolikáté opět do křížku s policií, tentokrát pro těžké ublížení na zdraví. Policie Johna Wayna Gacyho obvinila, že se porval s jedním ze svých sexuálních partnerů, a že se potom pokusil přejet dotyčného mladíka autem. K incidentu došlo tak, že se Gacy v přestrojení vydával za policistu a nalákal mládence do svého vozu, kde ho spoutal. Po krátkém rozhovoru mu řekl: „Co jsi ochotný udělat, aby ses z toho dostal?“ Mládenec mu odpověděl, že nemá moc peněz, načež se ho Gacy zeptal: „Vykouříš mi ho?“  Ve strachu mládenec kývnul. Gacy zajel do restaurace, kde pracoval, a dostrkal mladíka na toaletu. Bylo něco mezi půl čtvrtou a půl pátou ráno. Když byli v budově, začal se mladík bránit Gacyho pokusům přinutit ho k orálnímu sexu, takže ho Gacy několikrát udeřil do hlavy a kopal. Nějakým způsobem se však mládenci přece jenom podařilo otevřít záchodové dveře a vyběhnout ven. Gacy se za ním rozjel autem a srazil ho.

Oběť však přežila a svědčila před soudem. Soudní systém však nabídl Gacymu možnost uzavření dohody a obvinění mu bylo zredukováno na status „obviněný propuštěn na podmínku“. To znamenalo, že byl propuštěn s varováním, že pokud se znovu objeví před soudem, bude obvinění obnoveno.

Devět dní poté, 1. července 1972, se John Wayne Gacy oženil s Carole Hoff (v některých zdrojích Carole Lofgren). Oba se znali už od školy. Carole vnímala Johna jako velmi příjemnou a chápající osobu, se kterou se příjemně povídá. Také ona byla rozvedená. Carol měla dvě malé děti z předchozího manželství a prohlásila, že se k nim John choval velice přívětivě. Rovněž akceptovala skutečnost, že je, jak se jí přiznal, bisexuál.

Johnovo milé chování se však časem změnilo. Carol později uvedla, že manžel časem naprosto ztratil zájem o její děti, běžně chodil nahý po ložnici a onanoval při prohlížení časopisů pro homosexuály. Zjistila též, že měl John sex s některými mladíky ze své stavební firmy. Ne všichni byli povolní a tak se stalo, že jeden statný mladík Johna zmlátil na příjezdové cestě. Gacy to však manželce odůvodnil tím, že šlo o hádku kvůli penězům.

Gacy a jeho druhá manželka Carole 

I přes toto chování si Gacy získal ve společnosti celkem slušnou pověst. John pořádal tematické večírky, kam zval mnoho hostů. Také chodil na oslavy a do nemocnic pobavit děti v převleku za klauna. Tohle dělal moc rád, dokonce vymyslel dvě různé postavy klaunů, jeden se jmenoval Pogo a druhý Patches. „ Pogo byl ten šťastný,“ vysvětloval později, „zatímco Patches byl poněkud vážnější klaun.

Gacy jako klaun Pogo 

Jak později Carole sdělila detektivu Joe Kozenczakovi, na Den matek roku 1975 jí Gacy brzy ráno oznámil, že má pro ni dárek, a poté jí řekne něco zajímavého. Následovalo milování, a po něm jí Gacy oznámil, ať prý už neočekává, že by spolu ještě někdy měli sex. „S ženami jsem skončil,“ sdělil jí. Nedlouho poté před ní v baru otevřeně komentoval „chlapcův pevný zadek“, Carol bylo jasné, že je jejich manželství v troskách a navrhla rozvod. John Wayne Gacy ihned souhlasil. Sám jí dokonce poslal za svým právníkem, aby věci uspíšil.

K rozvodu s Carol došlo 2. března 1976. Po něm padly všechny Gacyho zbývající zábrany. Výsledkem je nejméně 33 zavražděných mladíků.

Přeskočme teď následujících dva a půl roku, kdy Gacy vraždil zběsilým tempem a posuňme se do 11. prosince 1978. Tehdy se ztratil 15letý chlapec jménem Robert Piest. Naposledy byl viděn v lékárně, kam chodil po škole na brigádu. Před svým zmizením řekl chlapec spolupracovníkovi, že si jde promluvit s nějakým podnikatelem, který mu nabídnul práci. Gacy měl údajně noc před tím diskutovat o práci s majitelem lékárny.

Robert Piest

Když policisté druhý den Gacymu telefonovali, popřel, že by s Piestem mluvil. Policie Des Plaines ovšem nezopakovala chyby chicagské policie a zkontrolovala Gacyho výpis z rejstříku. Zde zjistili, že už byl Gacy pro zneužívání nezletilého trestán. 13. prosince přijela policie do Gacyho domu a prohledala ho. Našlo se zde několik podezřelých předmětů: prsten absolventa střední školy ročník 1975, řidičské průkazy cizích osob, pouta, oblečení moc malé pro Gacyho a stvrzenka z lékárny, kde Robert Piest pracoval. Policisty též zaujal silný pach vycházející z prostoru pod podlahou.

21. prosince řekl policistům jeden Gacyho zaměstnanec, že se mu John přiznal k více než 30 vraždám. Krátce poté byl John Wayne Gacy zatčen za držení marihuany. Policie se vrátila do jeho domu a našla zde lidské kosti v prostoru pod podlahou. Když Gacymu pověděli o nálezu kostí, sám se 22. prosince 1978 přiznal k 25 - 30 vraždám. Sám totiž nevěděl, kolik vlastně mladíků zabil.

J. W. Gacy mugshots (rok 1978)

John Wayne Gacy své oběti lákal na alkohol a drogy. Když uspěl, získával převahu tím, čemu říkal „trik s pouty“. Bylo to prosté – předváděl, jak šikovně umí uniknout ze zacvaknutých pout, a když si to jiní chtěli vyzkoušet po něm, jednoduše už v želízkách zůstali, vydáni jemu napospas. Obdobně jako Dean Corll (ten byl Gacyho vzorem) přivazoval své oběti k jakémusi mučícímu stolu, kde je nakonec uškrtil nebo zardousil.

Třicet mrtvých těl bylo vytaženo z prostoru pod podlahou jeho domu nebo exhumováno z půdy na jeho pozemku. Tři mrtvoly byly nalezeny v řece Des Plaines. Tam je Gacy odvážel poté, co plně „využil“ prostor pod svým domem. Kvůli značnému stadiu rozkladu u některých zavražděných bylo možné bezpečně identifikovat pouze pětadvacet těl. Zbylé oběti doposud nesou jméno všech neidentifikovaných zavražděných - "John Doe".

 

Gacy svoje doznání před přelíčením odvolal. U soudu se snažil tvrdit, že se všech 33 úmrtí stalo nešťastnou náhodou při erotických hrátkách. Též u soudu vtipkoval, že jediné, čím porušil zákon, je „provozování hřbitova bez licence“. John Wayne Gacy byl soudem usvědčen z třiatřiceti vražd a odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán v úterý 10. května 1994 smrtící injekcí v Crest Hill v Illinois.

Podle přítomných Gacy neprojevil žádnou lítost nad svými spáchanými činy. Ve své cele řekl svému právníkovi, že jeho vlastní smrt přece nikoho zpět nevrátí. A jeho vůbec poslední zaznamenaná slova, které směřoval popravčímu a všem, zněla: „Polibte mi prdel.

Oběti:

Neboť Gacy u soudu nespolupracoval a původní doznání odvolal, můžeme si pouze domýšlet co přesně se dělo za zdmi jeho domu s oběťmi. Jako vodítko nechť poslouží příběhy dvou přeživších a poznatky, které ukázaly pitvy ostatků zavražděných.

Přeživší:

Robert Donnelly

Koncem prosince 1977 kráčel devatenáctiletý Robert Donnelly po chicagské ulici směrem k autobusové zastávce, když před ním u kraje chodníku zastavilo černé auto. Mládenec byl najednou prudce oslněn reflektorem z boční strany auta. Gacy se začal vydávat za policistu a chtěl, aby se identifikoval. Poté mu namířil pistoli na hlavu a křikl: „Nastup, nebo tě sejmu.“  V autě chlapci nasadil želízka a vezl ho nazpět na West Summerdale. Tam se posílil několika doušky whisky, načež chlapce análně znásilnil. Posléze zatáhl Roberta do koupelny a opakovaně mu nořil hlavu do vany plné vody, dokud chlapec neztratil vědomí.

Když se Robert probral, Gacy na něho močil. Odtáhl ho zpátky do obýváku, aby se tam s ním díval na homosexuální filmy. Pak pokračoval v mučení. Donnelly později před soudem dosvědčil, že ho Gacy nutil hrát ruskou ruletu s revolverem, že roztáčel bubínek a mačkal kohoutek desetkrát až patnáctkrát, dokud zbraň nevystřelila. Byl v ní slepý náboj.

Potom Gacy vyděšeného mladíka svázal a ucpal mu ústa, pak ho opět znásilnil. Když se jeho běsnění téměř vyčerpalo, poručil zesláblému Robertovi, aby se šel osprchovat a oblékl se. Potom ho naložil do auta s tím, že ho čeká jeho poslední jízda v životě. „Jaký je to pocit, vědět, že jedeš umřít?“ vysmíval se mu, když ho vezl zpátky do města.

Najednou však z neznámých důvodů svého zajatce uvolnil, přičemž mu pohrozil: „Jestli půjdeš k policajtům, najdu si tě.

Donnlly na policii šel. Popsal Gacyho černé auto s jeho zřetelným číslem a písmeny „PDM“. Policie Gacyho vyslechla a on potvrdil, že se incident opravdu stal, ale že šlo o součást vzájemně smluvené sexuální hry na pána a jeho sluhu. Žalobce, který věc zkoumal, musel případ odložit, neboť se jednalo o tvrzení jedné osoby proti tvrzení osoby jiné.

Policie a soudy vůbec nerespektovaly, že byl Gacy po stížnostech přepadených mladíků zadržen a následně propuštěn třikrát!

Jeffrey Rignall

Jeff Rignall, šestadvacetiletý homosexuál, měl namířeno do chicagského gay baru, když mu Gacy zastavil a přibral ho do svého černého oldsmobilu s příslibem vykouření jointa. Po jeho vykouření Gacy Rignalla cestou na West Summerdale Avenue omámil chloroformem. Tam muže svlékl a uvázal k čemusi, co mladík později popsal jako pranýř, ve kterém měl pevně zaklíněnou hlavu i paže. Útočník ho pak nutil provádět orální sex a opakovaně ho brutálně znásilňoval sadou tupých předmětů. V jednu chvíli byla v místnosti podle Rignallova svědectví přítomna ještě jiná osoba, on ale osobě neviděl do tváře.

O něco později ho Gacy vyhodil na sníh poblíž podstavce sochy Alexandra Hamiltona v chicagském parku. Rignall krvácel z konečníku a tvář měl kvůli chloroformu v jednom ohni. Několik dnů ležel v nemocnici a testy ukázaly, že utrpěl v obličeji popáleniny a měl chloroformem poškozená játra. Když se pokusil vznést proti Gacymu obvinění, policie rychle ztratila zájem. Zjistila totiž, že žalobu podává homosexuál!

Rignall se přesto rozhodl Gacyho žalovat a najal si právníka. Gacy tvrdil, že ho Rignall slovně napadal a nakonec prý i fyzicky. Z celého incidentu tak vyvázl pouze s pokutou 3 000 dolarů.

Jeffrey Rignall s opuchlým obličejem po útoku

Oběti:

Timothy McCoy

18 let, naposledy viděn 3. ledna 1972 

John Butkovich

17 let, naposledy viděn 29. července 1975 – stopy látky na hrdle 

Darell Sampson

18 let, naposledy viděn 6. dubna 1976 – stopy látky na hrdle

Samuel Stapleton

14 let, naposledy viděn 14. května 1976

Randal Reffert

15 let, naposledy viděn 14. května 1976 – stopy látky na hrdle

Michael Bonnin

17 let, naposledy viděn 3. června 1976 – stopy po škrcení provazem

William Caroll

16 let, naposledy viděn 13. června 1976 – stopy látky na hrdle

Rick Johnson

17 let, naposledy viděn 6. srpna 1976

Kenneth Parker

16 let, naposledy viděn 25 října 1976

Michael Marino

14 let, naposledy viděn 25. října 1976

Georgy Godzik

17 let, naposledy viděn 12. prosince 1976

John Szyc, 19 let

naposledy viděn 20. ledna 1977

John Prestidge

20 let, naposledy viděn 15. března 1977

Matthew Bowman

19 let, naposledy viděn 3 července 1977- stopy po škrcení provazem

Robert Gilroy

18 let, naposledy viděn 15. září 1977 - stopy látky uvnitř hrdla

John Mowery

19 let, naposledy viděn 25. září 1977 – stopy po škrcení provazem

Russell L. Nelson

21 let, naposledy viděn 17. října 1977 – stopy látky uvnitř hrdla

Robert Winch

16 let, naposledy viděn 10. listopadu 1977 – nalezen s provazem okolo krku

Tommy Boling

20 let, naposledy viděn 18. listopadu 1977 – stopy po škrcení provazem

David Talsma

19 let, naposledy viděn 9. prosince 1977 – stopy po škrcení provazem

William Kindred

19 let, naposledy viděn v lednu 1978 – stopy látky na krku

Timothy O’Rourke

21 let, naposledy viděn v červnu 1978

Farnk Landingin

19 let, naposledy viděn 4. listopadu 1978

James Mazzara

20 let, naposledy viděn 24. listopadu 1978 – stopy látky v hrdle

Robert Jerome Piest

15 let, naposledy viděn 11. prosince 1978 – stopy papíru v hrdle

Nalezeno bylo i dalších osm těl. Ta však nebyla kvůli značnému stádiu rozkladu doposud identifikována.

AKTUALIZACE: Dne 29. 11. 2011 byla zjištěna totožnost jedné z osmi neidentifikovaných obětí. Na popud šerifa Cook Country Toma Darta  byly na podzim znovu obnoveny pokusy o identifikaci zbylých obětí. Příbuzní pohřešovaných osob, kteří se obávali, že smrt jejich blízkých mohl mít na svědomí Gacy, byli vyzváni k předložení vzorků DNA ke srovnání s kosterními ostatky. Tato metoda identifikace pomohla rozluštit, kdo byl doposud pojmenovanou "obětí 19" (tělo bylo z Gacyho sklepa vyneseno v pořadí devatenácté). Šlo o Williama George Bundyho. Ten se ztratil 21. října 1976, v předvečer jeho 19. narozenin. Tehdy odešel na večírek, ale už ho nikdy nikdo živého neviděl. Podezření na Gacyho padlo proto, že mladík se učil na elektrikáře, a vyšetřovatelé i rodina věřili, že také pracoval pro Gacyho firmu. Rodina však po odhalení Gacyho zvěrstev, dva roky po zmizení Williama, neměla jak potvrdit, zda jeho tělo bylo mezi neidentifikovanými. V té době totiž byla nejpoužívanější metoda k zjištění totožnosti neznámých mrtvol identifikace pomocí zubních záznamů. Jenže Williamův zubař odešel do důchodu, a než se ho rodině oběti podařilo najít, zničil všechny své záznamy o pacientech. Sestra Williama Bundyho, Laura O'Leary, která poskytla vzorek ke srovnání DNA, uvedla: "Dnešek je strašně smutný den, ale je to také den, který umožňuje uzavření. Vím, že bolest nakonec odejde a já budu mít místo, kde ho budu moci navštívit."

William George Bundy

DALŠÍ FOTOGRAFIE:

DOKUMENTY:

Copyright © 2009-2019 serialkillers.cz

Po plagiátech je aktivně pátráno!

  • Facebook
  • Instagram
Komentáře
Pošlete nám vzkaz