Tentokrát si vezmu na paškál knihu jednoho z nejznámějším a nejzkušenějších českých novinářů, „veterána“ investigativy Josefa Klímy, která nese název „Zločin jak ho pamatuju“. Děj, respektive spíše v knize popisované období, se začíná odehrávat těsně po Sametové revoluci, kdy se autor formou vzpomínek vrací k nejznámějším kauzám porevolučních let a také vývoji zločinu v průběhu 90. let a po přelomu milénia. Nejde jen o vzpomínky samotného Josefa Klímy, ale ke slovu se dostane i řada bývalých kriminalistů, novinářů, ale třeba i zpravodajců či tehdejších politiků. Autor pak postupně zmíní kauzy: Ivana Jonáka, vraha Vlasáka, Jaroslava Starky a Radovana Krejčíře, Orlického gangu včetně Karla Kopáče, Jiřího Kajínka, dále se věnuje např. prostituci, používání tzv. „bílých koní“, kauze lehkých topných olejů, „harvardovým fondům“ Viktora Koženého a dalším podvodům kolem kupónové privatizace, pokračujíc přes Františka Mrázka a jeho předchůdce Antonína Bělu, aby vše skončilo někdy kolem roku 2010, kdy se krátce dostane i na Andreje Babiše. Jde zkrátka o takový stručný přehled organizovaného zločinu v České republice od počátku 90. let, do cca roku 2010, přičemž slovo STRUČNÝ zdůrazňuji. Právě stručnost je taková červená nit, která se táhne celou knihou, a kterou ve spojení s tak obřími případy považuji za její hlavní nedostatek, protože člověk, které popisované zločiny předem nezná, by se v nich mohl špatně orientovat, případně musel od daných jedincích více dohledat. Stručnost však naopak znamená, že kniha skvěle odsýpá a není problém ji „zhltnout“ na jeden či dva zátahy (čemuž přispívá i pouhých 165 stran knihy). Co se týče plusů, tak za ty považuji osobní zážitky a vzpomínky autora knihy, díky kterým se čtenář dozví třeba o některých jeho zajímavých setkáních s popisovanými mafiány, ale také třeba o zážitcích s bodyguardy, kteří mu byli přiděleni, o výhružkách, kterým musel čelit, ale také o jeho názorech na funkci a metody novinářské práce. Suma sumárum, jako vzpomínková osobní kniha Josefa Klímy „na zločin jak ho pamatuje“, případně jako zdroj zajímavých perliček k popisovaným kauzám, dobrá volba, která vás jistě pobaví a ukrátí pár chvil. Koho však především zajímají ony samotné kauzy a chtěl by se do nich ponořit hlouběji, měl by raději sáhnout po jiném knižním titulu. Proto dnes volím průměrné hodnocení - za 3.

​

Hodnocení (1-5 jako ve škole): 3