Sérioví vrazi - David Virgulák
Jdi na obsah Jdi na menu
 


David Virgulák

16. 2. 2017

David Virgulák

david-virgulak-2.jpg

V sobotu 1. února 2014, necelé dvě hodiny po poledni informovala média veřejnost o nálezu mrtvého muže, taxikáře, jehož tělo se nacházelo v tmavě šedé Hondě C-RV v Lužické ulici v Praze 2. Články obsahovaly zprávu, že muž byl zavražděn a policie vyzývala veřejnost ke spolupráci. Chtěla najít případné taxikářovi zákazníky či svědky vraždy. Tělo usmrceného bylo nalezeno téhož dne dopoledne, kdy polici k autu přivedlo hlášení muže, kterému bylo divné, že auto, navíc taxi, už „několik dní“ stojí na stejném místě. Plus měl ohlašovatel pocit, že i skrz ztmavená skla vidí, že v autě možná někdo je. Když policisté do auta vniknuli, našli mužské tělo, které neslo známky střelných poranění  v oblasti hlavy (střelných poranění bylo celkem 5). Policie šetřením zjistila, že jde o mrtvolu dvaačtyřicetiletého taxikáře Petra S., který byl spolu se svým vozem pohřešovaný od čtvrtečního večera, tedy od 30. ledna 2014, čili necelé dva dny. Zajímavostí je, že za stěrač auta v mezidobí stihnula přistát pokuta za parkování.

 

Pachatel vraždy byl stále neznámý, když o dva měsíce a deset dní později (11. dubna 2014) náhodný chodec našel v Uhříněvsi v poli poblíž cyklistické stezky směr na Královice (ulice K Netulkám) těla dvou mrtvých mužů. Těla ležela v poli asi 90 metrů od sebe. Na místo nejprve vyjela záchranná služba a vypadalo to, že jde o oběti dopravní nehody (údajně se nedaleko místa nálezu těl nacházely úlomky blinkrů či světlometů). Když však kolem půl osmé ranní záchranáři přivolali na místo policii, brzy vyšlo najevo, že oba muži byli zastřeleni! První oběť, šedesátiletý (jinde osmapadesátiletý) taxikář Milan P., byl usmrcen dvěma ranami (do krku a do hlavy), druhá oběť pětadvacetiletý rovněž taxikář Daniel C., pak jedinou ranou do hlavy.

 

Ihned po zveřejnění okolností dalších dvou vražd vyvstala pochopitelná otázka, zda-li jde o dílo stejného pachatele jako v případě lednové vraždy, a zda-li má tedy policie co dočinění se sériovým vrahem. Podobnosti vražd byly příliš zřetelné – mimo způsobu usmrcení do očí bilo i to, že všechny oběti vykonávaly povolání řidiče taxi. Případ začal být mediálně sledován. Řešili se všechny možné varianty motivů činů, kdy nejvíc zmiňovaným byl asi ten, že jde o jakousi nenávist vůči taxikářům. Provozovatelé taxi služeb zvýšili po druhé a třetí vraždě opatření k ochraně svých řidičů. Některým byl například nainstalován systém, který umožňuje vyslat nouzový signál v případě ohrožení. Jiní řidiči se vyzbrojovali, další si do aut instalovali kamery. Děsivé rovněž bylo sebevědomí pachatele. Šetřením totiž bylo zjištěno, že v noci z 10. na 11. dubna nejprve usmrtil prvního muže, kterého si stopnul v centru Prahy a nechal se odvézt na okraj Uhříněvsi, kde ho zastřelil. Poté dojel jeho automobilem zpět do Prahy. Tam si v rozmezí cca jedné hodiny stopnul další taxi, aby čin zopakoval. A to včetně opětovného dopravení se do Prahy ve voze druhého zastřeleného muže! Který pachatel by mohl mít takovou sebejistotu a drzost, když postupně v rozmezí pár hodin spáchá v průběhu jedné noci dvě vraždy na téměř totožném místě a navíc je mezitím a poté schopný cestovat po Praze v autech obětí??! No, odpověď na tuto otázku možná nalezneme v osobnosti a životním stylu pachatele, ale o tom až později. Mimochodem i lednový vražedný útok se odehrál tak, že si pachatel stopnul v centru Prahy taxi (kolem osmé hodiny večerní), nechal se údajně odvézt na silnici nedaleko Luky pod Medníkem, kde řidiče zastřelil a poté se vozem i s tělem zavražděného uvnitř vrátil do Prahy, kde ho odstavil – tato informace, ale zatím známa nebyla.

Vraťme se teď na chvíli ještě do 11. dubna. Vůz první oběti z předchozí noci (značka Škoda Superb) byl nalezen v Salmovské ulici, Renault druhého zavražděného muže z téže noci pak v ulici Lužické. Ano! Ve stejné ulici, jako byl nalezen mrtvý taxikář v první únorový den! Těžko již mohlo jít o náhodu. V červenci 2014 policie zveřejnila identikit muže (pozn. autora: jde o portrét hledané osoby sestavený na základě výpovědí svědků), který mohl býtjak důležitým svědkem, tak i vrahem.

identikit-virgulak.jpg

Identikit

Policie se samozřejmě činila. A nejen ona. Případ byl hojně médii řešen. K možnému pachateli se například v několika rozhovorech vyjadřovali i různí odborníci. Polici se také ozval anonymní dárce, který slíbil odměnu ve výši 100 000,-Kč tomu, kdo by poskytl informace vedoucí k dopadení vraha. Dokonce v překvapivě krátké době začal vznikat film inspirovaný případem (název filmu Taxi 121). Skončilo to trochu paradoxem, neboť dříve než film o neznámém pachateli doputoval do kin, pravděpodobný podezřelý již byl dopaden a tím pádem i uvolněno mnoho informací. Tak nechť čtenář sám posoudí, zda snaha a domněnky tvůrců nevyzněly naprázdno.

Zděšení veřejnosti a především pražských taxikářů skončilo ve středu 4. 11. 2015. Toho dne policie konečně oznámila, že dopadla a obvinila muže, kterého podezírá, že je pachatelem všech tří vražd! Šlo o v tu dobu čtyřiatřicetiletého Davida Virguláka. Vyučeného instalatéra, který byl údajně více než deset let závislý na drogách - především na heroinu a pervitinu. Virgulák je recidivista, který měl dříve již zhruba ve dvaceti případech problémy se zákonem. Šlo především okrádeže v obchodech, kterými si chtěl sponzorovat svoji drahou závislost, ale potrestaný byl i za násilný trestný čin. Napsal jsem drahou závislost? Myslel jsem velice drahou! Jak Virgulák později u soudu sdělil, v době kdy byl závislý na heroinu, ho denně konzumace drog přišla zhruba na 6000,-Kč! Kvůli tomu prý rovněž skončil v zaměstnání a vydělával si tedy krádežemi, prodejem nakradeného zboží, přeprodejem drog. Podle svých slov později přešel na pervitin,rivotril a subutex, které jsou levnější. Poté byly jeho denní výdaje za drogy zhruba 1000,-Kč. U soudu rovněž popsal, jak se stal na drogách závislý: „Měl jsem stálý příjem a nevěděl jsem, za co mám peníze utrácet. Tak jsem začal víc experimentovat s drogama“. V souvislosti s výše řečeným se dostáváme i k motivu vraždění. Slovy trestního zákoníku šlo o úmysl získat pro sebe majetkový prospěch. Slovy prostými – pachatel vraždil pro prachy! Každé ze svých obětí tak vždy po usmrcení vzal všechny cennosti. Tedy peněženku, telefon, tablet, atd.

david-virgulak.jpg

 

Jak se na pachatele ohavných zločinů nakonec přišlo? Přispěla k tomu jeho naprostá neopatrnost a přehnané sebevědomí (pravděpodobně zapříčiněné užitím pervitinu) a také náhoda. Pouze šest hodin po nálezu zmíněných dvou těl (tedy stále 11. dubna 2014) se totiž Virgulák vydal „na lup“ do obchodního řetězce Billa, kde byl zadržen. Když na místo policie přijela, nalezla u něj peněženku jednoho ze zavražděných mužů! Policisté, kteří se dostavili do obchodu, Virguláka propustili. Šlo přece o pouhou krádež zboží, navíc on uvedl, že peněženku našel, což není úplně nepravděpodobné. Od tohoto okamžiku však byl veden minimálně jako svědek, ale nejméně v jedné policejní vyšetřovací verzi jistě rovněž jako podezřelý. Netrvalo to dlouho a Virgulák opět kradl. Za to již byl vzat do vazby, kde jej kriminalisté odposlouchávali při hovorech s dalšími vazebně stíhanými. V cele si mimo jiné postěžoval, že se policistům trochu prořekl, když prozradil typ zbraně. Samozřejmě pražští kriminalisté v čele s Josefem Marešem zajišťovali i další, nezvratnější důkazy. Nejprůkaznějším z nich byla asi Virgulákova pachová stopa ve všech třech taxících a rovněž na nábojnicích. Pozitivně také vyšel test povýstřelových zplodin na jeho oblečení. K jeho obhajobě nepřispěl ani fakt, že byl uniformovanými policisty v osudnou noc 11. dubna mezi druhou a třetí vraždou kontrolován v parku na Vinohradech – tedy prokazatelně se pohyboval v časově relevantní dobu poblíž místa, kde byl později nalezen vůz první oběti z téže noci. I když z hlediska objektivity tedy nutno dodat, že vražednou zbraň u sebe při této kontrole neměl. Tím se dostáváme asi k nejslabšímu místu obžaloby, neboť vražedná zbraň nebyla do dnešního dne nalezena. Nicméně jak už bylo uvedeno sám Virgulák kriminalistům prozradil, že zbraň vlastnil a jím popsaná zbraň odpovídala ráži a typu zbraně, kterou se vraždilo. Později to bagatelizoval tím, že zbraň vlastnil asi jen 4 dny, než se mu v ruce rozpadla – a i toto, což patří tradičně k soudnímu koloritu, při hlavním líčení odvolal. Jenže i svědci, včetně jeho bratra uvedli, že zbraň u sebe nosil. Virgulákův mladší bratr (také toxikoman), který se podílel na několika krádežích, byl v mezidobí rovněz za mřížemi. Tam  podle policejních odposlechů mezi spoluvězni prohlašoval, že jeho bratr „je hroznej zabiják“, a že spolu „střílejí po Praze taxikáře“. Navíc údajně uváděl podrobnosti, které si nemohl vymyslet, ani vyčíst z médií, tedy informace, které mohl mít jen vrah nebo někdo kdo vraha zná, což určitě jen podpořilo verzi obžaloby. U soudu sice svá prohlášení z cely odvolal a zdůvodňoval je tím, že si vše vymyslel, aby byl v očích spoluvězňů zajímavější a váženější. Také před médii prohlašoval, že samozřejmě věří v bratrovu nevinu. Nicméně resumé, nechť si čtenář udělá sám. Já se snažím pouze uvádět maximum všech relevantních a dostupných informací. 

Ve výše uvedeném odstavci jsem již v mnohém předbíhal a mnohokrát odkazoval na to, co proběhlo u prvoinstančního soudu. Vraťme se tedy zpět na časovou osu. Po nasbírání dostatečného množství důkazů policie Virguláka obvinila. Poté samozřejmě sbírala další důkazy, probíhalo zkoumání duševního stavu obviněného soudními znalci, atd. Zkrátka příprava obžaloby ze strany vyšetřovatele a státního zastupitelství. Ta byla státním zastupitelstvím podána dne 2. září 2016 a hlavní soudní líčení s Davidem Virgulákem začalo u Městského soudu v Praze dne 21. listopadu 2016. Mimo spáchání tří dokonaných vražd byl obžalován i z trestného činu nedovoleného ozbrojování, neboť nevlastní zbrojní průkaz, tedy vražedná zbraň nemohla být držena legálně. Na straně obžaloby stál státní zástupce JUDr. Vladimír Pazourek, na straně obhajoby Mgr. Michal Stupka a jako soudkyně případ rozhodovala JUDr. Veronika Čeplová. David Virgulák po celou dobu vinu nepřiznal a důkazy se snažil vyvracet. Například na otázku jak se dozvěděl o podrobnostech zločinů, které probíral se spoluvězni ve vazbě, tvrdil: „Z toho, co mi policajti nabulíkovali ho hlavy a z toho co jsem zažil na policejní stanici. Z toho, co jsem si vydedukoval, někde jsem něco přečetl, někdo mi řekl. Když to člověk slyšel, tak špekuluje, jak to mohlo být“. Jako souhru náhod pak označil to, že u něj policisté našli peněženku jednoho ze zavražděných i to, že ho v předmětnou noc kontrolovali v parku na Vinohradech, poblíž místa, kde se našel zaparkovaný taxík jedné z obětí. Rovněž na poznámku, že dva ze tří odstavených automobilů poškozených se nalezli v ulici, kde bydlí jeho babička, reagoval slovy: „Taková pitomá náhoda“. Jako svědek například vypovídal i zaměstnanec ostrahy objektu, kam se Virgulák vplížil v noc, kdy byli dva taxikáři zavražděni. Chtěl tam prý prohledat popelnice. Když ho hlídač přistihnul, nechal si ukázat obsah kapes, kde měl Virgulák svazek bankovek všech nominálních hodnot. Celkem asi 4 nebo 5 tisíc. Mimo to měl u sebe něco, co vypadalo jako klíčky od auta, ale tím si prý není jistý. 

V závěrečné řeči soudkyně Čeplová uvedla, že obžalovaný často měnil své výpovědi, protiřečil si. Zkrátka nepůsobil přesvědčivě a už vůbec ne důvěryhodně. V tomto směru se ostatně vyjadřoval i přibraný znalec, který jeho věrohodnost zpochybnil a uvedl, že znakem povahy obžalovaného je silný sklon k lhaní a vymýšlení si. Rovněž uvedl, že je inteligenčně nadprůměrný a vyjádřil se k možnosti jeho resocializace, která je podle něj obtížná, spíše nepravděpodobná. K osobnosti obžalovaného v posudku zaznělo:„Je osobnostně nevyvážený, vnitřně méně stabilní, disociální. V zátěžových situacích lze očekávat impulzivní a neuvážené jednání, jež pod vlivem alkoholu a návykových látek bude zřetelnější, jeho projev může být i agresivní.“ Dále pak soudní znalec uvedl: „Ochranné léčení jsme nedoporučili. Vyžaduje dobrou motivaci a odhodlání pacienta a obžalovaný je stižen poruchou osobnosti, takže v jeho případě by nemuselo být léčení účelné.“

20. prosince 2016 pak prvoinstanční soud uznal obžalovaného vinným a vyřkl vcelku očekávaný trest odnětí svobody na doživotí. Mimo toho ještě uložil odsouzenému povinnost zaplatit pozůstalým celkem 800 tisíc korun. Sám D. Virgulák prohlásil, že se cítí nevinen, a že jde o policejní omyl a na místě se proti verdiktu soudu odvolal.

Dne 6. června 2017 Vrchní soud v Praze v čele s předsedou senátu JUDr. Martinem Zelenkou podané odvolání zamítnul a potvrdil tak verdikt prvoinstančního soudu včetně uložení nejvyššího možného trestu – odnětí svobody na doživotí. Toto rozhodnutí předseda odvolacího senátu vysvětloval takto: „Neexistuje jiné vysvětlení, než že se obžalovaný na všech třech místech musel nacházet a že musel vraždit. Usmrcení poškozených spojuje stejná střelná zbraň, která byla použita, a ukazuje na stejného pachatele,“, a dále pokračoval: „Kombinace dvou zásadních důkazů – množství pachových stop zajištěných na místě všech tří trestných činů a nález peněženky poškozeného krátce po trestné činnosti – obžalovaného jednoznačně usvědčují. Zůstává nesporným a nezpochybnitelným, že pachatelem trestné činnosti byl právě obžalovaný David Virgulák“. Ten ale dál trval na své nevině a ve své závěrečné řeči mimo jiné uvedl: „Nemám s touhle taxikářskou aférou vůbec nic společného, až na to, že jsem našel tu peněženku,…. Já jsem ty taxikáře v životě neviděl, poprvé jsem je viděl až na pitevním stole. Taxislužbu jsem nikdy nevyužíval, neměl jsem na to finanční prostředky. Jsem v tom namočenej díky tomu, že mě do toho policie namočila až v base. Díky tomu, že jsem se svěřoval muklům s nějakou hypotézou, jak se to možná mohlo stát“. Jeho advokát Mgr. Michal Stupka se snažil postavit obhajobu, stejně jako v jednání před městským soudem, především na zpochybnění klíčového důkazu v podobě pachových stop: „Z mého pohledu jednoznačně jednotlivé odběry pachových vzorků nebyly provedeny v souladu s pokyny krajského ředitele. S ohledem na tyto okolnosti si myslím, že jednotlivé výsledky nelze použít,“. I sám obžalovaný se velice svérázně vyjádřil k tomuto důkazu: „Já to řeknu na rovinu. Já bych ty psy zastřelil, protože kecaj. Kdyby nebyly ty pachovky, tak se nemaj na čem zahákovat,“. Málo platné, ani městský, ani vrchní soud na výtky k provedení pachových stop neslyšely a uvedly, že v autech bylo nalezeno několik pachových stop Virguláka, což nelze vysvětlit náhodným přenosem nebo neodbornou manipulací. „Éra Kajínkova skončila a moje začala,“ , pronesl na konec své řeči David Virgulák, čímž narážel na své údajné nespravedlivé odsouzení.

Konec případu? Zatím ještě ne, neboť velice pravděpodobně se případem bude zabývat i Nejvyšší soud, protože v případě uložení trestu odnětí svobody na doživotí trestní řád výslovně umožňuje podání mimořádného opravného prostředku - dovolání.

Na základě výše uvedeného zatím nikde v článku o Davidu Virgulákovi nenaleznete slovní spojení a tvrzení, že jde o vraha. Článek budu na základě budoucích rozhodnutí doplňovat a v případě pravomocného zproštění obžaloby bude celý článek stažen. Jako osobní názor autora (neseznámeného s vyšetřováním) však berte to, že článek uveřejňuji již v této fázi.

V souvislosti s tím, jak je případ čerstvý mě napadá ještě jedna věc. A chtěl bych ji uvést, aby se nad ní třeba zamysleli i čtenáři. Jde o jeden z mála článků na tomto webu, který se týká aktuálního případu. Tedy takového, který ještě neměl šanci ohlodat zub času. Zhojit rány. Umožnit alespoň trochu zapomenout. Napadlo mě, že článek si třeba může někdy v budoucnu přečíst i pachatel. Navíc i jeho rodina, okolí, které těmito činy musí být velice nepříjemně zasaženo….ale především, mohou si ho přečíst i lidé z širšího, ale i užšího okolí obětí! To oni jsou ti, kterým teď někdo chybí. To oni jsou teď ti nejvíce dotčení. Ti, kteří musí nést tíhu bolesti nad ztrátou blízkých.... Chtěl bych tedy vyjádřit nejhlubší soustrast všem, kteří byli výše popsanými zločiny dotčeni. Přál bych si, aby si tento tísnivý fakt, krutost, reálnost a plné důsledky všech zločinů vraždy čtenář alespoň na chvilku uvědomil. Pomyslel na všechny tzv. sekundární, terciální (zkrátka i nepřímé) oběti. Představte si, že… vím, není to příjemné…

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zdroje: Internet, tisk

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Je vinen jen on?

(Mike-biker, 16. 8. 2017 17:50)

Morální viníci jsou i ti, co vytvářejí nedokonalé zákony, vědomě pouštějí na svobodu recidivisty, i když dobře vědí, že budou dále páchat trestnou činnost. Virgulák měl již 20x problém se zákonem a i velikému blbci muselo být jasné, že bude v trestné činnosti pokračovat.
Tito lidé mají možná klidné spaní a jsou přesvědčeni o své humanitě, ale pro mě jsou možná ještě větším zlem pro společnost, než sám vrah!

Zaujímavé

(Kacabaja, 21. 2. 2017 20:59)

Ako vždy veľmi zaujímavý článok. Ja by som uvítal aj niečo o vrahoch ako Stephen Marshall a Dr. Henry Howard Holmes, keďže o nich je v češtine a slovenčine iba veľmi málo strohých článkov, pritom v angličtine a nemčine sú celé knihy a dokumenty. Škoda, že neovládam žiadny cudzí jazyk :-( Pracuje sa na tom, ale vidím to ešte na dlho. To len taký návrh, keby nad niekým rozmýšľaš. Pekná robota, len tak ďalej :)

Re: Zaujímavé

(Bára, 23. 2. 2017 18:56)

Škoda, že neovládáte angličtinu, bezkonkurenčně nejlepší podle mého názoru je server murderpedia.com Doporučuji kdyžtak alespoň hodit do překladače, tyhle stránky nabízejí obrovské množství sériových vrahů, případů, zajimavosti.

Re: Zaujímavé

(Tomy, 27. 6. 2017 18:53)

Děkuji za návrh. Právě připravuji článek o Vámii zmíněném Dr. H. H. Holmesovi. Pokud i nadále sledujete můj web, můžete článek o něm očekávat někdy v průběhu léta...

Děkuji

(Bára, 17. 2. 2017 15:48)

Skvělé jako vždy Tome, velmi detailní, přitom objektivní. Perfektní práce. Kvituji závěr, úcta k obětem a pozůstalým by vždy měla převyšoval zájem o pachatele. Děkuji.

Re: Děkuji

(Tomy, 17. 2. 2017 22:13)

Děkuji za podporu a reakci. Přesně to sem se v závěru snažil vyjádřit. A myslím, že by to mělo to platit obecně...nejen u násilných tr. činů. PS: Nejmenuji se Tomáš...tedy prosím Tomy, nikoli Tome:)

Re: Re: Děkuji

(Bára, 18. 2. 2017 23:31)

To ten Váš nick mě zmátl, omlouvám se, tedy Tomy :-) Osobně považuji myšlenku na oběti, pozůstalé a vůbec všechny, kterých se tragédie dotkla, za lidský prvek, který by v nás vždy měl vyvolat emoční vlnu lítosti, úcty a solidarity. To, že si plně uvědomíme hrůzy, smutek, bolest a žal, nás v podstatě odlišuje od většiny pachatelů. Mně samotné je tahle tematika koníčkem od mládí, pro nezasvěcene "uhnuté" hobby, pro mě hlubší a hlubší zájem nejen o psychologii, ale také kriminalistiku, média, veřejnost, doba atd. Nicméně přes veškerý můj hluboký zájem o vrahy, mordy, provedení i následná dopadení, dokud přes to všechno cítím smutek, litost a odpor, vím, že je se mnou vše v pořádku :-)

Re: Re: Re: Děkuji

(Radek H. , 28. 3. 2017 19:34)

Naprosto profesionalni prace pokud chcete Tomy poslu vámi výpověď například straky po 20 letech. Radek

Re: Re: Re: Re: Děkuji

(Tomy, 29. 3. 2017 22:26)

Děkuji Vám za zájem! Určitě uvítám jakékoli informace ke kterémukoli vrahovi. Prosím zašlete mi onu výpověď na dix.x@seznam.cz . V předmětu prosím uvěďtě "sérioví vrazi" či něco podobného, abych si Váš email nespletl se spamem.