top of page

Bestie - Marek E. Pocha

Bestie - M. E. Pocha.jpg

Koupí knihy z tohoto odkazu podpoříte chod webu

Název: Bestie

Autor: Marek E. Pocha

Nakladatelství: Carcosa

Rok vydání: 2020, 260 stran

Jak už jste si možná všimnuli, rád recenze uvádím nějakým příslovím či slovní hříčkou. Dnes se mi zdá nejpříhodnějším známé „všeho moc škodí“ - tím bych asi shrnul knihu Bestie, kterou napsal slovenský spisovatel a influencer Marek E. Pocha. Asi cítíte, že ono rčení nevyznívá úplně pozitivně, a proto dnes začneme negativy, ale nejprve krátké shrnutí toho, o čem kniha vůbec je.

Jde o příběh, který má být volně inspirován vraždami bestiálního slovenského vraha Štefana Svitka, který v roce 1987 brutálně usmrtil svoji těhotnou manželku a dvě děti. V knize se prolínají tři dějové linie, kdy jedna se věnuje vývoji a zločinům hlavního záporného hrdiny – sériového vraha, druhá popisuje partičku teenagerů a jejich každodenní strasti a radosti, a poslední dějová linie je zaměřena na pátrání příbuzného jedné z obětí po tajemném vrahovi. Všechny dějové linie se nakonec slijí do jediné, ale jelikož by bylo na škodu, přibližovat případnému čtenáři víc, zde přiblížení děje končí.

Lze zmínit, že celý děj je zasazen do současnosti a žánrově jde jistě o horor. Respektive horor plný brutality, násilí, sexu a vulgarit. A zde se vracíme k onomu rčení, že „všeho moc škodí“. Ne, že by do slasher hororu brutalita a násilí nepatřily, ale v knize mi to někdy přišlo trochu samoúčelné, bezzubé a postrádající napětí. Ač se mi líbilo rozpracování charakterů jednotlivých postav, vadila všudypřítomné sexuální příměry a stálé vulgarity. Ano, horor to zkousne, zvlášť ten inspirovaný zločiny Štefana Svitka, ano, teenageři nemluví vždy slušně a o hlubokých věcech, ale v knize to občas působilo jako zbytečné tlačení na pilu v touze „šokovat“. Někdy zkrátka méně doopravdy znamená více. Co se týká samotných dějových linií, zde se domnívám, že ta týkající se pátrání po vrahovi neměla příliš smysl, náboj, zápletku, ani význam, krom ukončení příběhu. Co však z pohledu tohoto webu bylo největším problém, tak to ona proklamace, že jde o „příběh skutečného vraha“ (na obálce), který měl být inspirován reálným případem Štefana Svitka. Což o to, autor v úvodu přiznal, že jde o inspiraci volnou, navíc řada prvků z života a vražd tohoto pachatele se do knihy opravdu dostala, ale vlastně hlavní knižní záporák měl se Svitkem společného jen velmi málo. Totiž, zatímco skutečný Štefan Svitek byl primitivní pachatel, recidivista a násilník s řadou úchylek, který jednoho dne v alkoholovém opojení a momentálním vzteku zaútočil na svoji manželku a dcery, přičemž se v průběhu činu vzrušil, což dopadlo nepředstavitelně bestiální trojnásobnou vraždou. Knižní vrah je inteligentní, organizovaný pachatel - sériový vrah typu „Ted Bundy“, který si své oběti pečlivě vybírá, slídí v okolí, manipuluje, hraje si s nimi a své činy pečlivě plánuje. Asi cítíte ten obrovský rozdíl…

Když se podíváme na pozitiva, tak podařené bylo propracování charakterů jednotlivých postav, včetně vývoje záporáka. Ač jsem měl někdy problém s až banálními literárními přirovnáními, sloh mi přišel čtivý a děj knihy příjemně plynul. Rovněž atmosféra některých scén byla velice sugestivní a záživná. Kdyby nebylo až komické zápletky v dějové linii věnující se pátrání po vrahovi, řekl bych, že jde o celkem slušně ujetou a úchylnou jízdu. A o to asi šlo. Tedy, koho baví „béčkové“ slasher horory plné násilí, krve a sexu, kdo má rád nenáročné čtení, které odsýpá, tomu bych knihu doporučil. Naopak, ten, kdo rád čte o skutečném zločinu, kdo má rád napětí, detektivní thrillery, reálnější zápletky a řekněme, trochu náročnější četbu, tomu bych rozhodně doporučil jinou knihu z našeho seznamu. Vzhledem k zaměření našeho webu tedy dnes nelze hodnotit za lépe než: 3-

Hodnocení (1-5 jako ve škole): 3-

bottom of page